Jinan dvoulaločný je dvoudomý strom, údajně poslední žijící fosilie. Dorůstá běžně pětatřicetimetrové výšky. Má šedou borku, dlouze řapíkaté listy s plochou čepelí, většinou se dvě, a laloky, na bázi s klínovitě vějířnatou žilnatinou.
V současnosti se jinan vyskytuje pouze pěstovaný. Můžeme jej najít například v Riegerových sadech nebo Lobkowitzké zahradě v Praze, na Mendelově náměstí v Brně nebo v parku ve Strážnici. V České republice je řazen mezi vzácné druhy.
Předmětem sběru je list, sbíraný na jaře a v časném létě, nejlépe kolem čtrnácté hodiny. V době plné zralosti se někdy sbírá i plod.
Jinan je doslova přeplněn nejrůznějšími flavonoidy, dále v ní nacházíme terpenické laktony, organické kyseliny, fenolické látky, karotenoidní barviva, sacharidy a další látky. V semenech byly navíc zjištěny glyceridy, steroly a estery.
Podporuje především rozšíření cév, zvláště v hlavě, takže je vynikajícím preventivním prostředkem proti náhlým příhodám mozkovým, ale i proti infarktu myokardu. Nečekaně příznivé účinky byly zjištěny při náhle vznikající hluchotě, při poruchách paměti, při závratích, otocích mozku i při Alzheimerově chorobě. Výborně pomáhá při ischemii (nedokrvení) dolních končetin, ale i jako srdeční antiarytmikum. Má rovněž vynikající účinky protialergické, zejména při astmatu. Kromě toho mají výtažky z listů i semene široké antibiotické spektrum.
Z listů je možné připravovat nálev nebo krátkodobě vařený odvar, ovšem na základě našich zkušeností dáváme jednoznačně přednost tinktuře, která se dávkuje ženám 2 až 3 krát denně po 20 kapkách, mužům pak 2 až 3 krát denně po 25 kapkách.
Používáme především na urychlení doléčení po mozkové příhodě, kde by podle našich zkušeností měla být jinanová droga základem této terapie.
Nežádoucí účinky nebyly zjištěny a nejsou známy ani kontraindikace použití této drogy.
