Základní údaje

Kategorie: Psychologie

Zveřejněno: 6. září 2017

Vytvořeno: 6. září 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

Stanislav Grof a mnoho dalších vědců, terapeutů, šamanů a duchovních mezi účastníky Mezinárodní transpersonální konference.

Základní údaje

Kategorie: Co se do Sféry nevešlo

Zveřejněno: 28. srpen 2017

Vytvořeno: 28. srpen 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

S Hanku Zemanovou jsme si povídali dlouho, tuze dlouho. Sféra má určený počet stránek a "přifouknout" nejde. Bylo by škoda, kdybyste si rozhovor nemohli přečíst celý. Naštěstí máme ještě další možnost, jak Vám, milí čtenáři, myšlenky Hanky Zemanové přiblížit. Uvařte si dobrou kávu, nebo stylově bylinkový čaj a ponořte se do čtení o léčivé moci přírody, ktrá nás obklopuje...

Hana Zemanová vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Je autorkou nejprodávanějších knih o biopotravinách: Biokuchařky a BioAbecedáře. V září 2016 vyšla její třetí kniha, kompletně přepracovaná Biokuchařka, která se jmenuje Nová biokuchařka Hanky Zemanové. Pochází z Prahy, ale už více než deset let žije na venkově ve Středních Čechách. Je maminkou dvou dcer, desetileté Natálky a pětileté Elišky. Téměř dvacet let se profesně věnuje ekologickému zemědělství, biopotravinám a zdravému životnímu stylu.

Když přijedete za Hankou Zemanovou k ní domů, uvítá vás otevřená zahrada plná kvetoucích bylin, ovečky se slepicemi ve společné ohradě a úhledný cihlový domek. A hlavně, usměvavá Hanka, prostřený stůl s bylinkovým čajem a kyticí něžných květin. Povídaly jsem si spolu dlouho a já jsem celou dobu měla pocit, že proti mně sedí pravá luční víla.

 Poprvé jsme spolu mluvily před 7 lety. Tehdy bylo bio v plenkách. Co všechno se od té doby podle vás změnilo? Kromě toho, že asi všechno?

Změnilo se opravdu všechno. Když jsem chtěla zaktualizovat Biokuchařku pro druhé vydání, pochopila jsem, že to není možné, že všechno je jinak. Proto je úplně nová. Před deseti lety bylo informací relativně málo. Panovaly předsudky, že bio je jen zrní, klíčky a sója. Na to reagovala moje kniha před deseti lety a informace dala do uceleného balíčku. Teď po deseti letech nastal pravý opak. Informací je příliš mnoho a velmi často si protiřečí. Mezi lidmi zavládl značný chaos v tom, co vlastně jíst a co ne. Objevilo se i mnoho nových výživových směrů. Všechny mají tendenci považovat se za jediné správné, bez kterých nelze zdravě být a žít. Hodně lidí jde do změny stravování moc hr a začne experimentovat na sobě. Podle mě to klíčové, co se musíme my všichni učit, je umění rozlišovat. V informacích, v jídle, kosmetice, zázračných kurzech, jak být pravou ženou, vědomým mužem, respektujícím rodičem… Je to zvláštní, často o tom sama přemítám a mám pocit, že to velké množství kurzů, seminářů, webinářů a knih o šťastném životě je reakcí na to, že se jako společnost necítíme šťastní. Ocitáme se tak v paradoxní situaci, že snad nikdy v historii neměli lidé přístup k tak velkému množství moudrých rad, jak dobře, zdravě, vědomě a šťastně žít a současně se za posledních patnáct let spotřeba antidepresiv téměř ztrojnásobila. Proto když píšu své knihy, stále mám hodně na paměti, abych nevnášela do výživy žádný další zmatek, ale naopak lidem pomáhala utřídit si všechny informace. Proto nabízím jakési klíče k rozlišování, střízlivý přístup zlaté střední cesty, způsob, jak hledat přirozenou kvalitu a přirozený životní styl.

Vím, že moudří vegetariáni vědí, že když si na návštěvě u lidí, na kterých jim opravdu záleží, vezmou např. hovězí vývar, že se jim svět nezhroutí, jejich organismus to přijme. Menší škoda, než aby urazili někoho, kdo jim jídlo s láskou připravil.

Většinou tak jednají lidé, kteří už mají spoustu zkušeností a vědí, že výběr kvalitních potravin je jen jeden z pilířů jejich života. Stejně tak sytí naše tělo i duši to, když jíme celá rodina, nebo i vícegenerační rodina u jednoho stolu a pochutnáváme si v příjemné atmosféře na doma připravené jídlo. Doba je náročná a příliš rychlá, máme velkou svobodu, se kterou souvisí i ztráta jakéhokoli ukotvení či pevných kořenů. Mladí lidé, kteří hledají sama sebe tak snadno propadnou různým výživovým směrům, které mají tendenci se tvářit, že kromě výživy jsou i spásou pro duši. Tímhle jevem se zabývá ortorexie. Ti, kteří jí propadnou, se chovají jako typicky závislí lidé. Stávají se z nich fanatici. Mají tendenci stále obhajovat své názory, poučovat ostatní, často i útočí při prosazování svých názorů a nejsou tolerantní. Dokonce mají pocit jisté nadřazenosti z toho, že oni jsou ti, kteří „prohlédli“ a znají podstatu zdraví…..Dostávají se do stavu, kdy zkoumají jenom sami sebe, své vyladění a svoje jídlo. A tak se může stát, že odmítnou jít na rodinný oběd, který třeba s láskou připravila babička, ale samozřejmě ne přesně podle jejich pravidel. Nebo jdou, ale vysvětlují, že oni to nejí a proč to nejí a stresují všechny kolem sebe. Já jsem si to v sobě nastavila tak, že kdykoli jdeme na jídlo k mé mamince, tak jsem moc ráda, že pro nás uvařila a vážím si toho. To, že si dá kdokoli práci s přípravou domácího poctivého jídla, vnímám vždy jako velkou hodnotu, i když to třeba není bio…

 Ve vaší nové Biokuchařce jsou popsány z mnoha stran různé druhy stravování, např. Ájurvéda, makrobiotika, raw, vegetariánská…Spojujete jídlo s cítěním, životní filozofií, s myšlenkami např. Deepaka Chopry. Proč? Máte svůj oblíbený způsob stravování?

Neumím se zařadit do žádného přesně definovaného výživového proudu. Jíme potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším způsobem v rámci ekologického zemědělství nebo vyrostly na naší zahradě. Jíme vždy do sytosti to, co má plnou sezónu. Upřednostňujeme domácí stravu před restauracemi, ale když jsme na dovolené, tak to nijak neřešíme a jíme, co je k dispozici. Nejsem úplná vegetariánka, ale maso jím málokdy. A v každé odpovědi tohoto rozhovoru je nějaký střípek mé životní filozofie. Necítím potřebu svou životní filozofii nějak dál pojmenovávat. Spíše než „filozofie“ je to pro mě cesta objevování na celý život a třeba teď po čtyřicítce cítím, jak moc se mi životní styl mění. Je to každodenní hledání, nalézání, ale i ztrácení a opětovné hledání mé vnitřní rovnováhy. Chci mít dobrý pocit z toho, jak žiju, jaké mám vztahy, jak se chovám k rodině, k cizím lidem i k přírodě. Snažím se vytvářet hezký život sama sobě i lidem kolem mě a dělat to, čím mohu být užitečná. Mám to štěstí, že moje životní poslání je současně i mou vášní.

 Vaše krédo je, že bio filozofie není jen o tom, že je to dobré pro moje zdraví, ale hlavně je to dobré a užitečné pro celou zemi, naši planetu. Má tato myšlenka dobrou osvětu?

Život, který neničí Matku Zemi je pro mě alfa omega a hlavní důvod, proč to celé dělám. Je to pro mě nejhlubší téma, které ve mě vibruje a současně mě i vnitřně trápí. Proto do svých Biokuchařek vkládám hodně ekologické tematiky. Tak například v Nové Biokuchařce je nádherná pasáž o půdě. Když jsem ji psala, bylo to pro mě nejdojemnější a nejsilnější moment knihy. Vím, že proto ty knihy píšu. Chci lidem tyhle myšlenky předat. Víc než recepty. Ale vím, že recepty jsou praktický nástroj, který může čtenáře motivovat a pomoci v každodenním životě, skrze který můžeme dělat my jednotlivci nejvíce změn.
Když lidé jedí zdravě jen kvůli své ideální kondici a postavě, tak se vytrácí to, že jsme tady na planetě proto, abychom pomáhali a něčemu dobrému a prospěšnému sloužili. Být v dobré kondici je vlastně jen pomůcka k tomu, abychom mohli dobře dělat tu naši misi. Službu lidem a naší planetě. Proto je půlka mojí nové knihy věnována receptům a půlka „osvětě“, která je ale psaná velmi atraktivní a čtivou formou.

Co můžeme dělat my jednotlivci?
Co byste doporučila?

Pokud se budeme bavit o jídle, pak je ideální si najít svého ekofarmáře, nebo se zapojit do Komunitou podporovaného zemědělství, popřípadě mít svou zahradu a jíst sezónní produkty. A omezit se v té velké pestrosti potravin. Není zdravé ani ekologické jíst v zimě rajčata, okurky a jahody. Jsme zvyklí mít pořád všechno a obávám se, že dětem to přijde už úplně normální…..

Posíláme Marušku ke dvanácti měsíčkům pro jahody?

Přesně tak. A nemáme pocit, že děláme něco špatného, něco proti přírodě. Trest přichází v podobě narušeného ekosystému. Supermarkety chtějí vytvořit iluzi, že kdykoli si vzpomeneme, můžeme mít cokoli, na co si vzpomeneme. Ale tak to není v řádu našeho světa. Myslím, že by stálo za to si uspořádat život tak, aby souzněl s rytmem přírody. A jsem přesvědčená o tom, že mít kdykoli cokoli nepřináší větší štěstí. Nemluvím ani o tom, jak moc se tím devastuje životní prostředí. Jediné k čemu je převážení potravin přes celý svět „dobré“, je růst HDP.

Lidé často dávají přednost “superfoods” z ciziny před naší lokální, českou produkcí. On už jenom ten název… Viděla jsem prodávat český chléb s chia semínky. Co byste doporučila Čechům?

Chia semínka se pro mne stala možná ještě s kustovnicí takovým mediálně „profláknutým“ zástupcem superpotravin…Bohužel lidé snadno propadnou víře, že není třeba dělat žádné velké změny ve výživě, protože to je běh na dlouhou trať, ale stačí pojídat chia nebo jakékoli jiné superpotraviny. Lidé mají rádi snadná, tak trošku instantní řešení. Když jsem promýšlela svou kapitolu o superfood, seděla jsem na dětském hřišti, kde byly také dvě dámy, v relativně pokročilém věku a bavily se o tom, že přidávají chia semínka do bábovky. Tak jsem si říkala, jestli také řeší, z jakých vajíček připravují těsto či jakou používají mouku…V Biokuchařce jsem proto tomuto trendu věnovala poměrně dlouhou kapitolu a nabídla zcela jiný a selským rozumem pochopitelný pohled na tyto výživově zajímavé potraviny. Chia tak patří do exotických superfoods, což je pro mě jen jedna podskupina. Mnohem více mě zajímají naše české superpotraviny.

Máte své „superfoods“, které byste doporučila?

Máme je všichni k dispozici, můžeme je mít zadarmo a v té nejlepší čerstvé kvalitě. Od jara jsou to nejdříve divoké plevele a byliny. V Čechách se říká: „ Mráz kopřivu nespálí“. Já ve volně rostoucích bylinách cítím jejich sílu a divokost. Celé léto si můžeme sbírat lesní i volně rostoucí plody, chodit na borůvky a na houby, na podzim na ořechy. České divoké plody - dřínky, hložinky, trnky, šípky…málokdo už je zná. To jsou všechno pro mě superpotraviny, které mají obrovskou vitalitu a energii. Další český poklad je kysané zelí. Jestli si ho pořád někdo vyrábí, tak ať nepřestává a naučí to svoje děti, protože to je obrovský dar. Stejně tak křen. Teď ho utlačuje zázvor. Nemám proti němu nic, sama ho mám moc ráda. Jen chudák křen nemá takové „promo“ jako zázvor. Moc záleží na propagaci, jak se daná potravina rozšíří. Přitom křen má neskutečné účinky a jsme s ním lokálně propojeni. Sotva na začátku jara povolí zem, už ho můžeme získat. A v tu chvíli ho naše tělo nejvíc potřebuje. Posílí imunitní systém, povzbudí střeva, působí antibioticky a antibakteriálně, rozpouští hleny, má obrovské množství minerálních látek a vitamínu C, mnohem víc než nějaké ovoce. Pro mě to je zázrak. A přitom, i když nám roste na zahradě, tak ho nepoužívám tak často, jak bych chtěla….

Co vám bylinky dávají?

Nejsem žádná bylinářka, ale vnímám, jak se rostliny kolem mě mění v závislosti nejen na ročním období, ale i na tom, co třeba momentálně prožívám. V době kolem rozvodu, to jsem si uvědomila až zpětně, jsem měla plnou zahradu řebříčku. Nejdřív jsem ho trhala do kytek, pak jsem si z něj začala dělat čaj. Později ke mně přišla informace, že řebříček je rostlina zasvěcená Venuši, bohyni lásky a touhy a tak jsem to vnímala tak, že mi přišel pomoci léčit mé ženské zranění. Moc mě to překvapilo a dojímalo. Letos k nám přišlo spousty divizen, tak je suším, protože ji třeba budeme potřebovat. Nevím. Ale kamarádce, která taky žije hodně propojená se svou zahradou, přišly k domu v době těhotenství bylinky, které bývají ve směsích při těhotné ženy. Byliny a jedlé květy také namáčím do vody, nechávám přes den na sluníčku a přes den tuhle bylino-květovou vodu popíjíme. A kromě toho všeho jsou byliny a léčivé květy velkým zdrojem krásy a radosti v mém životě.

Chystáte novou knihu?

V současné době procházím takovou větší regenerací, odpočinkem a věnuji se hlavně rodině a domovu a různým menším projektům. Vždy když píšu knihu, tak vydám obrovskou energii, až příliš si sáhnu do rezerv a pak se tak rok či dva zase dostávám do rovnováhy a studuji pro další knihy. Nyní v sobě nosím dvě knihy, jsou i v nějaké fázi rozpracovanosti, ale ještě nevím, do které se pustím…..jedna se týká dětské stravy a druhá ženského zdraví.

 Prošla jste rozvodem, který asi nikdo, kdo vás trochu sleduje, nečekal. Úplně mě to ohromilo.

Jo, to mě taky. (S úsměvem.) Před pár lety jsem na tohle téma vedla několik rozhovorů. Bylo to pro mě takové terapeutické, potřebovala jsem se ze všeho vymluvit. Srovnávala jsem si myšlenky a pocity. Čím jsem od toho dál, už nevidím žádný důvod o tom mluvit a vracet se k tomu. Ne proto, že bych něco tajila před sebou, před jinými, ale už mě to nebaví. Už žiju jinou etapu svého života.

Je to pryč, odložené v krabici v rohu? Hanko, nechci vás nutit se zase ohlížet zpět, snad jedině se zeptám, zda je něco, co byste mohla poradit nebo vzkázat ženám, které jsou v podobné situaci?

Já se vlastně už ani neumím přesně vžít do těch pocitů tenkrát. Často mi píšou ženy, které jsou v té bolestné fázi čerstvého rozchodu. Cítí se opuštěné a jsou samy na malé děti. Moc ráda bych jim pomohla, ale stejně vím, že každý si tím musí projít sám a po svém. Můžu předat dva momenty. Jeden je užitečnost samoty. Ze začátku pro mě bylo opravdu těžké zvládnout roční a pětileté dítě, i mě samotnou v troskách. K tomu zahradu a dům. Měla jsem pocit, že to psychicky ani fyzicky nedám. Přijde večer, děti usnou a vy se nemáte s kým podělit o to všechno. Najednou jsem začala vnímat, že ta samota mi byla daná jako dar, jako možnost bilance uprostřed života. Těsně před čtyřicítkou jsem najednou měla každý večer čas jenom sama na sebe a tak jsem přemítala o tom, jak jsem žila, jak chci a nechci žít dál, co mě doopravdy nejvíc na všem zraňuje, co se na celé situaci mohu učit, atd. atd. atd…. Byla to taková skvělá mezihra mezi dvěma etapami života. Kdybych hned vklouzla do nového vztahu, tak bych tímhle neprošla. Žila jsem dva roky jen s dcerami, postavila jsem se na nohy sama. Nesmírně mě to proměnilo a posunulo.

A ten druhý moment?

Přestat nad sebou plakat. Nemám na mysli přestat plakat, to ne, slzy jsou hojivé a nemá cenu je před nikým, ani před dětmi skrývat. Ale v určité fázi musí člověk pustit sebelítost a starou známou roli oběti. Když se jí člověk zuby nehty drží a vlastně je to jediné, na čem staví svoji hodnotu a každému vypráví, co zažil a jak to má těžké a co ty chudinky děti bez tatínka….. Tohle je moc důležité opustit. Protože jinak nám chybí síla pro nový život. V jednu chvíli jsem si uvědomila, že tak jako si tvoří nový život můj bývalý muž, že si stejně tak já mohu tvořit úplně nový život. Začala jsem se na to všechno těšit a vnímala jsem, že musím ale plně převzít zodpovědnost za to, jak žiju, do svých rukou. I když jsem prošla desítkami terapií, konzultací i rádců kolem mě bylo mnoho, tak tohle za nás stejně nikdo neudělá.

Hraje nějakou roli čas?

Velkou. Dobu hojení nejde nijak urychlit. A ani nemá cenu chtít ten čas zkrátit. I když je pravda, že jsem se taky těšila, až uběhne pár let od rozvodu a bude mi lépe. Zpětně si ale uvědomuju, že to vůbec nebylo jen těžké období. Naopak vnímám, že těžké životní zkoušky v sobě skrývají i nějaké momenty větší posvátnosti a zázračnosti, která přichází v každodenním životě. A objevovalo se i hodně pomocníků všeho druhu. Takže vlastně to byla jedna z nejzajímavějších etap mého dosavadního života. Otevřela jsem se v té době ženám. Začala jsem si uvědomovat, co všechno nesou na sobě, jaké leckdy zažívají příběhy. Že moje situace není dobrá, ale není to tragédie.
Je to pro mě zajímavé poznání, předtím jsem neměla pocit, že žiju nespokojený život, ale dneska cítím, že mám mnohem lepší a hlubší vztah k sobě, dětem, lidem i k přírodě. Umožnilo mi to žít lepší variantu sama sebe.

Happy end na závěr. Máte nového partnera. Co o něm řeknete hezkého?

To už je moje soukromí, ale mohu říct, že je pro mě velkým darem to, že přijal do srdce nejen mě, ale i obě moje dcery. Neumím si představit, že bych měla partnera, který by je nebral tak jako já. I když není táta a holkám říkáme, že tátu mají jen jednoho, tak můj partner jim dává velkou lásku, mužskou přítomnost a pocit ochrany v každodenním životě.

Základní údaje

Kategorie: Zdraví a krása

Zveřejněno: 25. srpen 2017

Vytvořeno: 25. srpen 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

Titulek je zdánlivě protismyslný, protože umělá sladidla se používají právě tehdy, jestliže je záměrem snížení tělesné hmotnosti. Proto je mnozí používají, proto se jimi nahrazuje běžný cukr v různých potravinách. A přece – v poslední době se objevují určité pochybnosti o umělých sladidlech. Alespoň o některých. Jsou to zatím výzkumy v počátečním stadiu, takže jejich závěry musíme přijímat s jistou opatrností, nicméně se zdá, že něco by na tom mohlo být. Otázka, kterou je především nutné zodpovědět, zní: Do jaké míry již můžeme výsledky dosavadních výzkumů zobecnit? Odpovědi bývají vesměs opatrnější, přesto však dnes už řada odborníků připouští, že vliv umělých sladidel na organismus není patrně zdaleka jednoduchý.

Než se dostaneme k podrobnostem, musíme připomenout termín mikrobiom, jenž je poměrně nedávného data, kdy se díky moderním metodám zjistilo, že naše tělo, a týká se to nepochybně každého živého tvora, je doslova prosyceno různými bakteriemi a také viry.

O drtivé většině z nich se zatím nic neví. Někteří vědci odhadují, že v těle dospělého člověka jsou snad dva kilogramy bakterií, z nichž valná většina žije v zažívacím traktu. Jen postupně se daří některé z nich identifikovat, ovšem mnohem obtížnější je zkoumání jejich úlohy. Shoda panuje víceméně v tom, že člověku nevadí a naše tělo je prostě pouze jejich hostitelem, ale zdá se, že některé z těchto mikroorganismů dokonce potřebujeme. Za dlouhé věky vývoje se obě strany, lidské tělo a bakterie, jakýmsi způsobem sžily a toto soužití je snad nakonec někdy prospěšné, ne-li dokonce nezbytné. Samozřejmě, že se to týká jen některých druhů těchto mikroorganismů. Současně se dnes ví, že v sobě nosíme potenciální hrozbu, protože dojde-li ke snížení imunity, mohou se některé z těchto bakterií přemnožit a vyvolat více či méně nebezpečnou chorobu. Podobný, obvykle mírnější stav, nastává po léčení antibiotiky, kdy nás lékař občas upozorní, že tyto léky narušily střevní flóru, tedy zlikvidovaly některé z oněch bakterií. Pak doporučí podávat laktobacily nebo si dopřávat jogurt či kyselé mléko.

Další nebezpečí je případná mutace bakterií jinak neškodných, což může nastat v důsledku různých vlivů, opět včetně antibiotik.

Nyní však k umělým sladidlům. Ve skutečnosti panovaly již v minulosti názory, že jejich použití není tak docela bezpečné, jak by se mohlo zdát a jak obvykle tvrdí jejich výrobci. Postupně sice tyto pochybnosti sílily, ale byl to spíš řekněme pouhý pocit některých odborníků, vycházející z různých nepřímých pozorování. Nesmíme zapomínat na to, že každé takové pozorování se jen velmi obtížně zobecňuje, jak ostatně uvidíme za chvíli.
Jednoznačnější pokus, pokud jde o výmluvnost jeho výsledků, uveřejnili loni izraelští vědci. Použili k tomu deset týdnů staré myši, přičemž polovině pokusných zvířat podávali denně aspartam nebo sacharín, druhé skupině pak přírodní cukr, glukózu. Po uplynutí jedenácti týdnů se ukázalo, že myši, které dostávaly přírodní cukr, byly v naprostém pořádku, zatímco druhá skupina, na umělých sladidlech, měla abnormálně vysokou hladinu cukru v krvi, tedy známku cukrovky, na niž mohou navazovat další choroby.

Podle odborníků to znamenalo, že myši, které dostávaly umělá sladidla, začaly projevovat sníženou schopnost odstraňovat cukr z krve, vykazovaly jeho nesnášenlivost.

Když se hledala příčina tohoto stavu, vědci usoudili, že by nějakou roli mohly hrát právě bakterie ve střevech. Aby se o tom přesvědčili, přestali první skupině myší podávat umělá sladidla, a začali je léčit širokospektrými antibiotiky, která vyhubila významnou část bakterií ve střevech. Když se pak tyto myši vrátily na normální stravu, nesnášenlivost cukru postupně zmizela – byly opět zcela zdravé. Takže stav, který byl uměle navozen sladidly, se dal zvrátit. Nutno si však uvědomit, že podávání umělých sladidel bylo v tomto pokusu krátkodobé.

Po tomto sdělení následovala řada výzkumů v laboratořích po celém světě, přičemž se ukazuje, že podle všeho používání umělých sladidel může vést k tomu, že tělo obtížněji snižuje hladinu krevního cukru, a následkem je nejprve obezita a pak její typický průvodce cukrovka, případně po ní její komplikace jako kardiovaskulární choroby, zhoršená funkce jater a další neduhy. Výsledky těchto výzkumů vesměs ukazují, že klíčovou roli hrají opravdu bakterie ve střevech. Jak se zdá, některé jejich druhy se doslova přeorientují na umělá sladidla, množí se a potlačují jiné bakteriální kmeny, které nějak souvisejí s metabolismem přírodního cukru. A také s produkcí leptinu, hormonu, který reguluje naši chuť k jídlu.

Porucha tvorby leptinu vede k tomu, že dotyčná osoba ztrácí pocit nasycení, jenž se nám běžně po jídle dostavuje, a nemáme touhu přijímat další potravu. Porucha tvorby leptinu je typická právě u obézních osob. Je to mnohdy skutečně začarovaný kruh, protože s rostoucí tloušťkou se ještě více snižuje tvorba leptinu a taková osoba se v posledku soustavně přejídá.

Máte-li problém s nadváhou, účinně a přitom jemnou přírodní formou  vám může pomoct Lipodestron kapsle, bioinformační přípravek Diochi. Více informací naleznete zde.

Takže, shrnuto, jak soudí někteří vědci, bakterie v našich střevech nejen regulují trávení různých látek, ale významně se podílejí na tvorbě leptinu. Ovšem pořád tu byla otázka, zda to jsou skutečně umělá sladidla, která porušují rovnováhu bakterií, a to se pak projevuje růstem hmotnosti. Na to se pokusili odpovědět opět izraelští vědci, když zpracovali data o 380 osobách, mužích a ženách, a zjistili, že ti z nich, kteří používali umělá sladidla, měli v průměru vyšší tělesnou hmotnost, a hlavně, objevovala se u nich snížená snášenlivost přírodního cukru. Ozvaly se však pochybovačné hlasy – právě ti, kdo měli nadváhu, používali umělá sladidla, přičemž však původní příčinou jejich obezity mohlo být něco úplně jiného než tyto látky. Na tom vidíme, jak obtížné je zkoumat lidi, protože každý z nich má jinou minulost, jiné stravovací návyky, žil v určitém prostředí, nikoli jednotném, jakým je akvárium pokusných myší.

Proto byl proveden pokus se sedmi normálními zdravými dobrovolníky, kteří nebyli obézní. Dostávali pět dní povolenou dávku sacharínu, načež se ukázalo, že čtyři z nich měli i po tak krátké době sníženou snášenlivost glukózy, a také, což bylo podstatné, se prokázala změna ve složení bakterií v jejich střevech. Po skončení pokusu se stav oněch čtyř vrátil poměrně brzy do normálu.
Mohli bychom pokračovat, ale toto snad postačí. Jaké závěry se za současného stavu dají činit? Především opatrné, protože již předchozí pokus byl výmluvný – změny se objevily u čtyř osob ze sedmi. Asi se tedy nedá úplně zobecňovat. To je problém zkoumání lidí, na rozdíl od myší. Myši v úvodním pokusu byly jednoho druhu, geneticky stejné, což samozřejmě neplatí o lidech. Je proto těžké činit úplně obecné závěry o lidech, protože každý z nás má jinou genetickou výbavu. Nemluvě o tom, že naše tělo je přece jen složitější než myší, i když v základních procesech se zase tolik nelišíme.

Současný závěr je takový, že umělá sladidla mohou být rizikem, ale záleží na tom, v jakém množství se podávají, jak dlouho, a navíc, jak dalece na ně bude tělo reagovat. U každého z nás to může být jiné. Přesto můžeme nejspíš uzavřít, že pokud chceme hubnout, je lépe zvolit vhodné stravování a nepokoušet se nahrazovat chuť cukru, která nám přece jen může chybět, umělými sladidly.

Spíš si občas dopřát přírodní cukr, ale v malém množství. Zapomeňme na hody v cukrárně a na domácí koláče. Nebo snězme jen jeden a vydejme se na procházku do přírody. Nemusí to být zrovna běh, stačí přiměřená doba chůze.

Základní údaje

Kategorie: Pro volné chvíle

Zveřejněno: 22. srpen 2017

Vytvořeno: 22. srpen 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

Nechte se vést dávnou šamanskou moudrostí a ponořte se do světa Medicinských karet
Medicinské karty vycházejí z dávného učení amerických indiánů. Ti považovali zvířata za průvodce, kteří nám mohou pomoci nalézt harmonii a rovnováhu na naší životní cestě. Tyto karty jsou nádhernou pomůckou pro osobní růst. Kromě vedení na „Duchovní cestě“ se vám mohou stát zdrojem uzdravování a síly a pomoci vám v pochopení a řešení vztahů a složitých životních situací.
Toto dárkové balení obsahuje 52 nádherných karet a knihu, ve které kromě obsáhlého textu ke každému zvířeti najdete návod, jak karty používat k vykládání, nalezení devíti totemových zvířat či vytvoření Medicinského štítu.

Nenechme se zmást tím, že jsou to JEN karty a příručka, protože ve skutečnosti tu je velmi zajímavě a poučně shrnut základ šamanské moudrosti o zvířatech, o silových, totemových zvířatech a o jemném působení těchto energií na naši duši. Uvědomování si svých kvalit, své duše, své cesty díky léčivému působení zvířat je fascinující cestou podle mě pro mnohé další generace, protože se hluboce dotýká kořenů lidstva.

Pro hlubší poznání je třeba delších zkušeností a více věnované energie do času, četby a zkušebních výkladů. Pak se Medicinské karty rozvinou jako vzácný dar.

Medicinské karty
poznejte magickou sílu zvířat
Jamie Sams, David Carson
Kniha a 52 karet
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE
www.synergiepublishing.com

Základní údaje

Kategorie: Celostní medicína

Zveřejněno: 10. srpen 2017

Vytvořeno: 10. srpen 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

Čínská medicína zná další pro nás neobvyklý a neznámý orgán, a tím je trojitý zářič.

Nemá tvar a je nehmotný, ale přestože je nehmotný, pro naše tělo narušení jeho funkce znamená zdravotní problém.

Trojitý zářič symbolizuje horní, střední a spodní část trupu s příslušnými orgány. Moc se o něm nepíše, není tak známý jako ostatní orgány, na které si můžeme „sáhnout“, ale věřte, že jeho funkce v organismu je stejně důležitá jako ostatních orgánů, neboť propojuje svými dráhami vše v těle, podobně jako dálnice, silnice, cesty a pěšinky na zemi, když je třeba dopravit něco z bodu A do bodu B.

„Trojitý zářič představuje tři prvopočáteční čchi v člověku.
Řídí všechny orgány v těle, vyživující a ochrannou čchi v síti drah, uvnitř, venku, nahoře, dole, vlevo i vpravo.“

Tento „orgán“ je shodný s tím, co se v čchi-kungu nazývá tan-tchieny, elixírová pole, případně v józe čakry, jde tedy o určitá energetická centra, nacházející se právě v oblastech, kam čínská medicína umísťuje tři zářiče. Tato energetická centra, pokud jsou zanešená, nedokážou správně distribuovat čchi a tekutiny. Zalepí se pomyslným blátíčkem, které zatuhne, a neplní svoji funkci. A okolo této přepážky se začne hromadit odpad.

Probuďte svůj trojitý zářič a yyzkoušejte Diochi přípravek Gerocel kapky. Obsahuje komplex bylin, které užívali i faraóni Egypta. Jedné z nich, Nigelle sativě, se přezdívá se "Bylina nesmrtelnosti". Více se o Gerocelu dozvíte zde.

Trojitý zářič přepravuje tekutiny a stravu, je drahou přepravy poživatin. Jde o poživatiny již přeměněné, tj. o esenci, která se z nich při trávení vytváří, a je pak základem pro další tvorbu čchi, krve a tělesných tekutin.

Charakteristika jednotlivých zářičů

Horní zářič je jako mlha, prostřední zářič je jako mokřaď, spodní zářič je jako kanál.

Horní zářič je jako mlha
Tento zářič souvisí především s činností plic a srdce. Podporuje jejich příslušné distribuční funkce, podílí se na rozptylování ochranné čchi z plic na povrch těla, a tedy i na jeho zateplování a dále na rozvodu vyživující čchi. Tato čchi padá jako mlha z horního zářiče do celého organismu, takže jím prosakují podobně, jako mlha prostupuje prostředím, v němž se vytváří. Z tohoto podobenství je právě odvozen název nejhořejšího ze tří zářičů. Aby však horní zářič mohl čchi ze sebe vysílat, musí ji nejprve přijmout – jako vyživující čchi, která vznikla ze sleziny a žaludku poté, co ji tyto orgány přeměnily z toho, co jsme snědli. Po přeměně se pomocí energie žaludku dostala nahoru, plíce přidaly vzduch, srdíčko tuto energii obarvilo načerveno a máme tu krev, která se pomocí plic dostává do cév, aby mohla vyživovat a kolovat v organismu.

Prostřední zářič je jako mokřaď
Tento zářič souvisí s trávicími procesy spojenými s činností sleziny, žaludku, ale i jater a žlučníku. Čchi prostředního zářiče podporuje rozkládání a zažívání trávené potravy, čili tvorbu a obnovování čchi a krve, jakož i jejich distribuci. Je ústředním článkem jejích vzestupných a sestupných pohybů, neboť v této oblasti je počátečně oddělováno čisté (esence stravy stoupající vzhůru) od kalného (zbytků stravy klesajících dolů). Děleno na použitelné a to, co je třeba jako nepotřebné z organismu odstranit. Je to místo, kde se požitá strava rozkládá, kvasí, proměňuje, a proto pro něj dávní tvůrci ve starověké Číně použili příměr, že je jako mokřaď, vřesoviště, bažina. Na základě své hlavní úlohy je tento zářič charakterizován definicí: „Střední zářič řídí přeměňování.“ Proto je tak důležité dbát na správné trávení a pečovat o naši slezinu.
Čchi prostředního zářiče též (začíná) v žaludku, ale vystupuje až po (čchi) horního zářiče. V tomto místě se z přijímané čchi (potravy) oddělují kaly, tekutiny a přeměnou je vytvářena jemná esence, která se shromažďuje nahoře v cévách plic a po další přeměně se stává krví, aby vyživovala tělo; není nic vzácnějšího, než je ona. Proto tato esence, jež se může pohybovat jenom v drahách, je nazývána vyživující čchi.

Spodní zářič je jako kanál
Nejspodnější ze tří zářičů je funkčně spojen s ledvinami, močovým měchýřem, tenkým a tlustým střevem. S jeho podporou se uskutečňuje další oddělování čistého od kalného, tentokrát už s tvorbou konečných odpadových produktů – moče a stolice. Spodní zářič je nejenom pomáhá vytvářet, nýbrž podílí se i na jejich posouvání směrem dolů a na následném vylučování. V tenkém střevě jsou díky jeho transformačnímu vlivu oddělovány kalné složky tekutin, dostávají se do močového měchýře a zahušťují se na moč. Podobně v tlustém střevě se vstřebáváním tekutin zahušťuje stolice, posouvá se do konečníku a nakonec z těla ven. Nejspodnější zářič je proto přirovnáván ke kanálu, stoce, a funkčně bývá charakterizován tak, že „spodní zářič řídí vylučování“.
Čchi spodního zářiče odděluje zbytky stravy do tlustého střeva a tekutiny nechává prosakovat a shromažďovat se do močového měchýře. Potrava je normálně nejprve uskladňována v žaludku, to, že se z ní vytvářejí kaly a sestupují dolů do tlustého střeva, je dáno spodním zářičem. Tekutiny také prosakují dolů, filtrují se, rozdělují, a cestou trojitého zářiče prosakují do močového měchýře.

Jak se projevuje zhoršená funkce trojitého zářiče na našem těle
Trojitý zářič má hlavně distribuovat tekutiny v našem těle a porucha jednoho ze zářičů bude mít většinou podobu „vody“.
Jelikož čchi trojitého zářiče podporuje roznášení čchi i přepravu tekutin po celém těle, chorobné poruchy tohoto orgánu se projevují především různými stavy stagnace a blokací, ať již čchi anebo tekutin. K jejich příznakům patří např. měkké vodnaté opuchliny, nadýmání, pocity plnosti apod. Kromě této celkové nevyváženosti činnosti trojitého zářiče však mohou vznikat i poruchy jednotlivých jeho částí, které budou mít svoje charakteristické odlišnosti, jelikož souvisejí s různými orgány. Onemocnění horního zářiče je provázeno kašlem, pocity dušnosti, chrchláním, a ovlivňuje funkce plic a srdce. Poruchy středního zářiče obyčejně vedou k zažívacím potížím, v případě horkosti k nadýmání a zácpě, v případě chladu pak ke špatnému trávení, kručení ve střevech, nadýmání břicha, průjmům; přenášejí se zejména na činnost sleziny a žaludku. Jestliže není v pořádku spodní zářič, negativně ovlivňuje hlavně funkce ledvin, střev a močového měchýře. Při horkosti ve spodním zářiči dochází k potížím s močením, zástavě močení, v moči se objevuje krev, anebo dochází k těžkostem s vytlačením stolice. Při chladu a prázdnotě je naopak močení hojné, přerůstá až do pomočování, stolice je řídká, objevují se průjmy atd. Vzhledem k těsné funkční spojitosti zářičů s orgány se při léčení většinou postupuje tak, že se nejdříve působí na příslušné orgány.

Prevence a případná léčba
Vím, že velmi dobrou metodou na zprůchodnění trojitého zářiče je čchi-kung, který pod správným vedením a pečlivým každodenním cvičení dokáže energetické dráhy opět zprovoznit a odstranit z nich stagnace a překážky, které v nich z nějakého důvodu vznikly. Cvičení čchi-kungu má dlouholetou tradici především ve východních zemích a vzhledem k tomu, že v tamních parcích cvičí 100letí „důchodci“, lze předpokládat, že toto cvičení pro naše zdraví má svůj přínos. Jistě, možná namítnete, kde na to mám vzít čas, ale to je již na každém z nás, aby si zvolil, co je pro něj prioritou. Jsou dvě možnosti: buď budeme do 70 let žít ve stresu jaksi na plný výkon, kdy stejně máme pocit, že nic nezvládáme a nestíháme, nebo si denní režim uzpůsobíme tak, abychom si mohli život, který je nám zde na těch pár desítek let vymezen, užít v pohodě a hlavně ve zdraví.

Vaše Alena Judit Bernardová

Základní údaje

Kategorie: Psychologie

Zveřejněno: 2. srpen 2017

Vytvořeno: 2. srpen 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

Čas dovolených udeřil. A kdybyste si toho náhodou nevšimli, pak vám to debaty na téma „kam jedeš na dovolenou?“ připomenou. Letní dovolená je (spolu s Vánoci) určitým vyvrcholením ročního cyklu, a tudíž paradoxně obdobím, které může být pořádně psychicky náročné. Všichni jsme totiž více či méně v zajetí myšlenkové konvence „skvělé dovolené“. Podvědomě (a nereálně) očekáváme, jak si to o dovolené užijeme, jak si odpočineme, co všechno uvidíme a zažijeme... Realita nás pak nemůže tak úplně uspokojit.
Dovolená na seznamu stresových faktorů? Není to omyl?
Není. Jak psychologové už dlouho vědí, každá změna navyklého stereotypu je do určité míry zatěžující (tedy stresující), byť jde o změnu pozitivní. Na každou změnu se musí náš organismus – tělo i hlava– adaptovat. A vybočením z obvyklého životního rytmu, kterým dovolená bezpochyby je, může být náš organismus nemile překvapen: Jiný denní režim? Jiná strava? Jiné klima? Co to má znamenat?
V takzvaném Inventáři životních událostí (Holmes a Rahe) je dovolená ohodnocena 13 stresovými body (Vánoce mají 12, asi proto, že trvají kratší dobu). Není to v rámci škály moc, ale není to ani úplně zanedbatelné. K tomu připočtěme, že sám čas dovolené je v tomto smyslu jen jakýmsi vrcholem ledovce: ještě než vůbec někam vyrazíme, musíme si dovolenou naplánovat, zorganizovat, koordinovat se zbytkem rodiny, zařídit v práci, zaplatit (!) atd. V zaměstnání navíc typicky před dovolenou doháníme resty, které nemohou ty dva týdny počkat. V domácnosti je potřeba vyřešit vybírání schránky, zalévání květin, hlídání kočky nebo psa a tisíc dalších věcí. To všechno spadá do jakéhosi syndromu předprázdninového stresu.

Sedm pravidel, jak zredukovat předprázdninový stres
Pravidlo 1:
Vybírejte dovolenou s rozumem a přiměřeně možnostem jak finančním, tak časovým a „HR“ (tedy lidským). S menšími dětmi raději vůbec neuvažujte o poznávací dovolené a nejspíš ani příliš dalekých cestách. (Táhnout děti do Karibiku nemá smysl, pokud tam ovšem nejedete kvůli sobě.) Děti do puberty si nejvíc užijí přiměřeně aktivní dovolenou někde v přírodě, netouží vidět památky ani exotické země. Puberťáci a starší už mohou mít vyhraněnější zájmy, je možné je občas zatáhnout do muzea nebo na prohlídku amfiteátru, ale musíme jim také poskytnout čas na jejich „pitomé zábavy“. Nevztekejte se, když se váš 14letý synek v Paříži vrhne do obchodu s videohrami (dcera do butiku) v těsném sousedství Notre-Dame a ofrňuje se, když ho odtamtud odvlečete na prohlídku katedrály. Je to věkem a vyrostou z toho.
Pravidlo 2:
Dva týdny jsou optimální
Na jak dlouho si vzít dovolenou? Všeobecně se doporučují 2 týdny. Zhruba tři dny totiž organismu trvá, než se adaptuje na novou situaci a prostředí. (Jistě si pamatujete poučku ze školních lyžařských zájezdů, že 3. den je kritický.) Pak se začínáme stabilizovat a optimálně odpočíváme zhruba od konce prvního týdne. Minimálně den až dva před návratem se už zase psychicky připravujeme na návrat do práce. Z toho vyplývá, že týdenní dovolené (např. sedmidenní zájezdy k moři) jsou z hlediska fyziologie odpočinku příliš krátké. Jako nejkratší dovolená se doporučuje devět dní, optimálně dva týdny.
Pravidlo 3:
Plánujte, plánujte, plánujte. Za součinnosti celé rodiny. Zvláště pokud jedete na dovolenou s dětmi nebo širší rodinou, vyplatí se být připraven na různé eventuality. (Včetně dobrého cestovního pojištění!) Ve vašem programu musí být prostor pro všechny – pro děti na „vyblbnutí“, pro prarodiče na odpočinek atd.
Pravidlo 4:
Začněte tentokrát opravdu včas! Tím není míněno začít se včas stresovat nebo mít vše perfektně připraveno a sbaleno 14 dní před dovolenou – to by ani nebylo normální. (První případ by svědčil pro úzkostnou poruchu, druhý asi pro nutkavý perfekcionismus). Spíš jde o to, pomalu si ujasňovat, co všechno musím ještě zařídit a připravit, a rozložit to na delší dobu. Jinak před dovolenou propadnete panice, protože to nebudete stíhat. (Mírné panice se asi stejně nevyhnete, ale přípravami ji lze významně zredukovat. Zhruba to vystihuje citát ze života: „I když se snažím dovolenou plánovat a připravovat včas, vždycky nastane moment před odjezdem, kdy si říkám: Proč sakra radši nezůstaneme doma?!“)
Pravidlo 5:
Seznamy a poznámky. Vyplatí se blok nebo sešit, do kterého si zaznamenáváte vše, co rozhodně nesmíte zapomenout, i vše, co vás v průběhu dní napadne – co zařídit, kam zavolat, co by se ještě mohlo hodit, co eventuálně přibalit atd. Někdy zdánlivé maličkosti působí velký problém nebo naopak velkou radost. (Pokud například zapomenete otevřít myčku, najdete ji po dovolené plesnivou – to nepotěší. A pokud nezapomenete přibalit dítěti Kinedryl a nějakou hru do auta/letadla, může vám to cestou dost ulevit.) Zvláště systematické osoby mají v počítači uložený seznam typu dovolená – hory a dovolená – léto, který každoročně zdokonalují na základě dobrých i nedobrých vlastních zkušeností z praxe.

Pravidlo 6:

Balte postupně. Vyhraďte si něco jako „balicí zónu“ minimálně 1 až 2 týdny předem. Nejlépe se hodí gauč nebo křeslo, ale lze použít jakoukoliv volnou plochu v bytě, případně i kufr, kam prozatím všechno jen tak házíme. (V případě, že máte chlupatá domácí zvířata, doporučuji z vlastní zkušenosti jednoznačně kufr. Na vznikající hromadě zvířátka obzvláště ráda ulehnou a chlupy pak máte všude.) Řadu věcí tak můžeme na balicí zónu postupně navršit (a odškrtnout v seznamu) v průběhu běžného provozu. Ušetřený čas se vám ve finále bude hodit.

Pravidlo 7:
Vždycky si nechávejte časovou rezervu. Podle Parkinsonových zákonů schválnosti platí, že „co se může pokazit, pokazí se“. Oblíbenými hity jsou např. propadlý pas, dopravní zácpa cestou na letiště, viróza ve finiši příprav apod. Máte-li rezervu, dá se to ještě nějak řešit. Jedete-li na doraz, může se stát, že nakonec nejedete nikam.

Štastná rodina na dovolené?
Tak jako v prospektech cestovních kanceláří (viz obrázek) to asi úplně nebude. Poté, co jsme jakžtakž zvládli všechny přípravy a ani nám neuletělo letadlo, můžeme si částečně oddechnout. Ale očekávat, že nastane automaticky báječná pohoda, všichni budeme spolu dokonale vycházet, počasí bude krásné a ubytování perfektní – to je zaručený recept na zkaženou dovolenou. Buďte realisté a neočekávejte příliš. Pak budete mile překvapeni.
Jestliže máte partnerské konflikty, mohou se na dovolené spíše prohloubit. Dokládá to řada výzkumů: páry v krizi se po dovolené častěji rozcházejí. Představa, že dovolená vztah zachrání, není tedy úplně na místě. (Ne že by nemohla, ale vyžaduje to dobrou vůli a velkou toleranci obou, což v takovém vztahu obvykle chybí.) Důvodů, proč dovolená zatěžuje dysfunkční rodinné vztahy, je několik: rodina spolu tráví čas od rána do večera (což se v běžném provozu neděje), přibývá tím potenciálních třecích ploch a vzájemné alergie se mohou prohloubit. Pokud s vámi jede třeba ještě tchán s tchyní nebo švagrová, je to už poměrně třaskavá kombinace. Na dovolené také lidé někdy zjistí, že se spolu nudí, že kromě „provozních“ záležitostí nemají spolu o čem mluvit. Také se může stát, že v novém prostředí a situaci náhle vidíte svého partnera či příbuzného jinýma očima než doma – třeba že se neumí chovat, nemá přehled, je malicherný... Ale může to být i naopak: oceníte, že v něm máte oporu, že je velkorysý, společenský. V ideálním případě (znovu)objevíte dobré vlastnosti svého partnera a uvědomíte si, že vztah má pro vás cenu.

Pět doporučení, jak prožít hezkou dovolenou (kdekoli a za jakéhokoli počasí):
1. Rozumná očekávání
Na dovolené jsme stejní lidé jako po zbytek roku. Pokud jsme popudliví a neumíme prožívat radost ve všední dny, pak to asi na dovolené nebude zásadně jiné. I naše rodina bude víceméně stejná.
Dovolená nemusí a ani nemůže být perfektní. Pokud máte pocit, že by perfektní být měla (za ty peníze!), rychle proti němu něco dělejte. Dovolená bude především taková, jakou si ji uděláme. Což znamená: před dovolenou vybírat a plánovat, ale na dovolené samotné už jen prožívat a nerozčilovat se. Hlavní pravidlo spokojené dovolené zní: brát věci tak, jak jsou. (Není to vždycky snadné, ale když se snažíte, jde to.) Rozčilovat se a hledat „viníky“ je zbytečné a kontraproduktivní. Manžel vybral špatný hotel? Co se dá dělat. Nevztekejte se, neobviňujte ho. Spíš uvažujte, co teď s tím. Vyměnit aspoň pokoj? Řešit to s delegátem cestovní kanceláře? Pokud se reálně nic dělat nedá, smiřte se s tím, že to holt není dokonalé. Pokud to neuděláte, budete se do konce dovolené užírat a budete nepříjemná. Manžel bude uražený a zkazíte náladu i dětem. Raději se soustřeďte na hezké a příjemné věci – moře, dobré jídlo nebo prostě to, že nemusíte do práce, že se konečně vyspíte, že máte čas na sebe a na děti... Řeči typu „Já jsem ti to říkala...“ nebo „Ty nikdy...“ jsou spolehlivou rozbuškou. Na chvilku by možná ulevily vaší vlastní frustraci, ale za jakou cenu? Raději se (obrazně) kousněte do jazyka, když se vám na něj budou tlačit.
2. Vyvážený program
I ten největší workoholik a extravert potřebuje občas nespěchat, nesledovat hodinky a jen tak relaxovat při nějaké klidné činnosti. Třeba při společném jídle, při čtení, při kávě. Myslete proto na svůj ubohý nervový systém a dopřejte mu na dovolené hodně spánku, chvilky nicnedělání a třeba i sem tam trochu nudy (malá dávka pasivity a nudy je pro organismus občas zdravá, je to takový biologický „reset“). Nepřehlťte program příliš mnoha aktivitami. Ideální je jedna akce denně, kombinovaná s trochou nestrukturovaného času, kdy si každý odpočívá tak, jak chce. Přesné itineráře a příliš nabitý program jsou pro organismus zátěž, i když vás může uspokojovat, kolik toho stíháte. Počítejte vždy s časovou rezervou. Zvláště při dovolené s dětmi musíte organizovat jen rámcově a flexibilně.
Opačný extrém, jenom polehávat u bazénu, samozřejmě také není optimální. Odpočinek není totéž co lenost. Zjednodušeně řečeno: nebuďte o dovolené líní, ale ani přehnaně aktivní – ideální je individuálně namíchaná směs aktivního a pasivního odpočinku. A nebuďte konzervativní. Dovolená je dobrá příležitost k tomu, vyzkoušet něco nového – nová jídla, jízdu na koni, kurz jógy nebo potápění apod.

3. Přizpůsobujte se, ale nepotlačujte sami sebe
Někdo se o dovolené rád povaluje, někdo nevydrží chvíli v klidu. Někdo je introvert a potřebuje čas pro sebe, někdo naopak nevydrží sám ani minutu. Někdo má hodně energie, někdo málo. To nepředěláte, stejně jako neuděláte z kočky psa nebo naopak. Pokud spolu takoví odlišní jedinci vyrazí na dovolenou, musejí se navzájem přizpůsobovat. Pokud budete nutit zbytek rodiny, aby se podřizovala vašemu stylu, protože „je přece normální ujet denně 50 kilometrů na kole“, dopadne to krachem. Vezměte tedy na vědomí své odlišnosti a hledejte kompromisy. Na to kolo si zajedete s kamarádem.

4. Utrácejte rozumně
To neznamená škudlit, ale utrácet rozumně a s ohledem na rámcový rozpočet. Na dovolené většinou býváme trochu odbrždění, chceme si pořádně užívat. Pozor, abychom to nepřehnali a po návratu třeba nezjistili, že nemáme na složenky. Vzpomínky na dovolenou pak trochu zhořknou. Máte-li tendence neopatrně utrácet, berte si raději hotovost a kartu jen jako pojistku. Nekupujte bez rozmyslu dárky a suvenýry. Dnešní doba je zahlcená předměty a je potřeba dobře zvažovat, zda pořizovat sobě nebo jiným nějaké další. Vždycky si napřed představte, jak dotyčnou věc doma vybalujete: Kam si ji dáte? Ještě se vám líbí? Stálo to za to? (Vitríny v obývácích plné oslíků, gondol, zvonečků a váziček z cest jsou odstrašujícím příkladem suvenýrové mánie.) Když utrácet, tak spíš za zážitky.

5. Odpojte se a prožívejte
Náš mozek je v běžném provozu přetížen podněty a informacemi (mobily, počítače, hluk, davy lidí, reklamy...), ještě než jsme vůbec začali pracovat. Nervový systém všechny tyto podněty musí registrovat, třídit a vyhodnocovat. Jsme tak vlastně permanentně ve střehu, i když si toho obvykle nejsme vědomi. Napětí a neklid si začneme subjektivně uvědomovat, až když překročí určitou mez. (Někdy se pro toto informační přetížení používá pojem informační neuróza.) Někdo setrvalé přehlcení podněty špatně snáší a mohou se u něj časem vyvinout psychické problémy, např. úzkostná porucha.
Na dovolené se proto důrazně doporučuje vypnout své komunikační přístroje. Buďte v realitě, teď a tady, ne ve virtuální realitě bůhvíkde. Pokud už musíte zůstat ve spojení, vyhraďte si čas třeba hodinu denně (nejlépe hned po snídani), kdy projdete maily a zprávy, a pak se přestaňte mobilem a tabletem zabývat. Neodpočinete si, pokud neodpojíte informační kabel do svých všedních starostí. (Urgentní situace jsou pochopitelně něco jiného.) Člověk ani nemusí vědět, jaké je v Praze počasí, jak hrála Sparta s Plzní nebo co zase řekl prezident. Za ty dva týdny vám nejspíš nic podstatného neuteče.

Zkuste pro jednou nechat čas plynout, zavřít oči, poslouchat šumění větru... a odpočívat. Ať už jste na dovolené kdekoliv.

Základní údaje

Kategorie: Celostní medicína

Zveřejněno: 27. červenec 2017

Vytvořeno: 27. červenec 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

Chronické bolesti hlavy jsou v naší populaci velmi časté a klasická medicína na ně bývá obvykle krátká. Detoxikací organismu a úpravou životosprávy dokáže alternativní medicína doslova zázraky. Někdy se bolesti hlavy ovlivní poměrně snadno, hlavně ty, které netrvají dlouho. Pokud má pacient bolesti mnoho let, pak detoxikace bude dlouhá a postupná, mnohdy projdeme i fázemi zhoršení a následného klidu či zlepšení. V průměru podle svých vyléčených pacientů mohu říci, že detoxikace pro bolesti hlavy do úplného ústupu bolestí se pohybuje kolem 1,5 roku permanentní detoxikace.

Základní údaje

Kategorie: Zdraví a krása

Zveřejněno: 26. červenec 2017

Vytvořeno: 26. červenec 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

 I o dovolené je vhodné jíst pravidelně a častěji

Prostřednictvím výdeje energie pohybovou aktivitou jistě vykompenzujeme občasný letní jídelní „hřích“ například v podobě  velké sladké zmrzliny či buřta pečeného na ohni, ale bylo by mylné se domnívat, že díky pohybu si můžeme dovolit neomezené množství jídla. V obdobích, kdy máme tendenci vybočit z běžného denního režimu, bychom především neměli zapomenout na jídelní režim, tj. rozdělení jídla do 5 denních chodů.

Často se totiž stává, že trávíme o dovolené celý den na výletu či na pláži, téměř nejíme a protože večer pocítíme hlad, dopřejeme si většinou velké množství jídla. Tělo má pak po celodenním „hladovění“ větší tendenci energii z večerního jídla uložit do tukových zásob.

Pro odbourávání tuků z těla je vám k dispozici skvělý pomocník – Diochi přípravek Lipodestron. Lipodestron jsou maximálně přírodní bioinformační kapsle s vlastnostmi přírodního tonica a životabudiče.  Lipodestron kapsle byly vyvinuty pro pomoc s lipodestrukcí tuků, urychlení jejich odborourávání, regeneraci svalové hmoty, podporu a nárůst energie. Objednat si jej můžete zde

Ochutnávejte s rozumem

Zachování pravidelného jídelního režimu je velmi důležité i na pobytech, kde je stravování zajištěno formou all inclusive. Různá lákadla v podobě sladkostí, alkoholických  nebo slazených nápojů, sendvičů a dalších dobrot, svádějí k ochutnání a je velmi těžké odolat.

Nenechte si zkazit požitek z jídla pocitem přeplněného žaludku. Máte na výběr, připravte si svůj „zdravý talíř“. Polovinu talíře by měla tvořit  zelenina,  čtvrtinu potraviny, které dodávají tělu zejména bílkoviny (maso, sýry, mléčné výrobky apod.) a z čtvrtiny potravinami, které dodají do  těla zejména sacharidy (přílohy, pečivo, ovoce). Doporučujeme si výběr jídla nejprve rozmyslet než začnete nakládat. Určitě bude příjemné ochutnávat přiměřené množství potravin, které neznáte nebo běžně nekonzumujete. Požitek z jídla a jeho pestrost jsou přínosnější než zkonzumované velké množství.

Zachováme-li přiměřené porce a nebudeme-li konzumovat jídla mimo, jistě udržíme rozumný energetický příjem.

Chystáme jídlo na výlet

Jestliže se rozhodneme pro aktivně strávenou dovolenou a konáme během ní různé, ať už pěší, cyklistické či jiné výlety, měli bychom se vyhnout tomu, že celý den nejíme nebo že sklouzneme k „nebezpečným“ rychlovkám, kterými si energeticky i množstvím tuku  vyčerpáme denní  příjem. To mohou být například dvě bagety u pumpy, nebo klobása s pivem a rohlíkem. V létě  to může být velké množství sladké limonády nebo zmrzliny. A navíc  hamburgery, hranolky, pizzy, buřty, bramboráky, langoše – nepředstavují jen nadbytečné kalorie. Z výživového hlediska představují většinou nadměrný příjem živočišných tuků v podobě nevhodných technologických postupů, zejména smažení.

V rámci zdravé stravy a zejména při hubnutí bychom měli omezit živočišné tuky a sacharidy s vysokým glykemickým indexem.

 Nadměrná spotřeba živočišných tuků vede k ukládání zásob v podobě tělesného tuku. Potraviny s vysokým glykemickým indexem (např. pečivo z bílé mouky, sladkosti) jsou zdravotně nežádoucí a ani nezasytí na dlouho.

Základ úspěchu je v plánování

Obzvláště u celodenní pěší turistiky či cykloturistiky je velmi důležité o skladbě denního jídelníčku přemýšlet. Prázdným či naopak přeplněným žaludkem  našemu tělu při chůzi či jízdě na kole jistě neprospíváme. Proto bychom měli konzumovat takovou stravu, která dodá přiměřené množství energie a přitom příliš nezatíží trávící trakt.

Při výběru potravin bychom také měli brát zřetel na hledisko trvanlivosti.

Na výlet s hodí i balené celozrnné chleby nebo křehké chleby. Vláknina vám může pomoci při zvládání zácpy, která často změnu prostředí o dovolených doprovází.

Pitný režim

Za normálních podmínek by měl dospělý člověk vypít nejméně 2-3 litry tekutin denně. Potřeba však v letních horkých dnech a také při pohybové aktivitě stoupá. Nejvhodnější tekutinou, která by měla tvořit pitný režim, je obyčejná voda. Můžeme si ji ochutit šťávou z čerstvého citrónou nebo pomeranče. Osvěžujícím nápojem se jistě může stát i vychlazený mátový nebo zázvorový čaj. Připomeňme si jen, že káva  by se do pitného režimu počítat neměla. Za každý šálek silné  kávy vypijte nejméně 2 dl vody navíc. 

Základní údaje

Kategorie: Celostní medicína

Zveřejněno: 20. červenec 2017

Vytvořeno: 20. červenec 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

Cévy jsou drahami přepravy čchi a krve, která neustále koluje v organismu, přivádí živiny a odvádí odpadové látky; cévní systém, v němž krev proudí, určuje trasy i směr jejího pohybu, a současně ji určitým způsobem omezuje, neboť jí brání téci mimo stěny cév. Čili cévy mají v těle podobnou funkci jako břehy vodních toků v přírodě. V knize Ling-šu jsou proto charakterizovány takto:

"Cévy jsou tím, co ohrazuje vyživující čchi a způsobuje, že ona nemá kam uhýbat" .
Čang Ťie-pin k tomu připojuje následující komentář: "

Ohrazování označuje ochranné valy, podobně jako jsou násypy podél cest anebo hráze podél břehů řek; cévy jsou tedy tím, co způsobuje, že vyživující čchi nemá kam uhnout a musí se pohybovat uvnitř nich.
Z uvedených citací jasně vyplývá, že cévy jsou dráhami, jimiž jsou spolu s krví roznášeny po těle výživné látky, tj. v čínské medicíně vyživující čchi. Ze spojitosti čchi a krve vyplývá i jejich vzájemné ovlivňování se v případě chorobných stavů. Jeho princip je zevšeobecněn v poučce
"když se pohybuje čchi, pak se pohybuje i krev; když se čchi zahrazuje, pak se i krev sráží".
Je z ní možno odvodit, že původ onemocnění postihujících krev je často v předcházejícím narušení rovnováhy čchi a v jejím oslabení. Prázdná čchi nedokáže dostatečně podporovat pohyb krve, a proto dochází ke srážení krve; kromě toho prázdná čchi ani nestačí doplňovat krev, což vede k ubývání množství krve i ke zhoršování její kvality. Příliš silná, přeplněná čchi naopak může způsobit, že krev v žílách proudí prudce a dostává se i mimo ně. Kvalita čchi a krve (resp. její poruchy) se přirozeně přenáší i na kvalitu samotných cév; a jelikož čchi i krev závisí na vyváženosti příslušných funkcí srdce, plic, sleziny a jater, je možné konstatovat, že tyto orgány mají hlavní vliv na celkový stav cévního systému.

Ke správné činnosti srdce a cév pomáhá příprvek Diochi Venisfér.
VENISFÉR JE OTEVÍRAČ SRDCÍ, ELIXÍR PRO NAŠE CÉVY, PŘÍPRAVEK MOUDROSTI A DOKONALÉ PAMĚTI.

Dle čínské medicíny pojem „maj“ - cévy, (tčm nerozlišuje žíly a cévy, vše je pod označením „maj“), označuje v čínské medicíně všechny trubice - cévy, žíly, tepny, vlásečnice -, jimiž v těle proudí krev. Cévní systém se rozvětvuje do celého těla, a tím zabezpečuje, že krev a čchi se dostává do všech jeho částí. Z orgánů cévy jsou těsně spjaty se srdcem a plícemi. Spjatost se srdcem vyplývá z toho, že tento orgán je hlavní součástí a ústředím cévního systému, a kromě toho řídí krev i cévy; stejně důležitý podíl na kvalitě krve a jejím proudění, tedy i na stavu cév však mají vliv i plíce, jelikož ony řídí čchi. Cévy a čchi patří nerozlučně k sobě. Máme-li slabou čchi, nedokáže dovést krev kam je třeba a my se můžeme cítit unavení a nefunguje zásobení živinami.

To co nám proudí v cévách zařizuje i slezina.

Slezina řídí přepravování a přeměnu. Funguje jako pomyslné čerpadlo, která nahoru k plícím a srdci transportuje živiny, které žaludek rozmělnil. Srdíčko to obarví na červeno a plíce dodá vzduch a máme krev, která proudí v cévách. Přeprava a přeměňování potravy (z jídla a nápojů), která stoupá do plic a srdce. Přeprava a přeměňování tekutin (rozdělování a distribuce čistého a nečistého. Jestliže máme slabou slezinu, tak slezina nezvedá a my máme průjem.

Čchi může být silná pouze tehdy, nejsou-li slezina a žaludek oslabení a doplňují ji. Pokud je žaludek slabý, a jídlo se nepřeměňuje, žaludek a slezina slábnou a neživí čchi. Ta se stává prázdnou a vzniká nemoc.

Slezina ovládá krev
„Slezina má za povinnost držet krev pohromadě.“

Cévy jsou nositelem informací z celého organismu

Rytmickým stahováním srdečního svalu, jímž je krev vypuzována do oběhu, se vytváří pulz, pravidelné nárazy krve do stěn cév. Podle čínské medicíny se však na pulzu neodráží jenom stav srdce, nýbrž i stav všech orgánů a čchi v celém těle. Je to způsobeno tím, že krev není jenom samotná krevní tekutina, ale že je smíchána s čchi, a jednotlivé orgány, jako určité baterie čchi, mají tudíž vliv i na celkový stav čchi v krvi. I ony - vyváženost, resp. disharmonie jejich čchi - se podílejí na celkovém výsledném obrazu pulzu, protože prostřednictvím čchi se do něj přenáší jejich momentální funkční rozpoložení. Proto je podle čínské medicíny možné na základě vyšetření pulzu diagnostikovat harmonii anebo disharmonii jednotlivých orgánů i oslabenost anebo dostatečnost čchi v těle. Síla nárazové vlny na stěnách cév totiž přináší informace o síle čchi orgánů, neboť jí je podmíněna.

Nemocí pramenící z cévní a žilní nedostatečnosti je více, ale život ohrožující je srdeční arytmie

příčinou jsou elektrické aktivity membrán srdečních buněk.

Co jsou arytmie? Jsou to pomalé, nebo naopak vysoké klidové srdeční frekvence, nepravidelný srdeční rytmus, atypické místo vzniku spontánního vzruchu v srdci a jeho šíření abnormálními cestami a směry. Dělí se na bradykardie (poruchy s pomalým rytmem komor, které jsou pro srdeční výdej rozhodující). Bradykardie mají nejčastější příčinu v blokádách a léčí se implantací kardiostimulátoru.
tachykardie (kdy průměrná frekvence srdečních komor je vyšší než normální).
Musíme mít na paměti, že žádné antiarytmikum – blokátor iontového kanálu – membránové vlastnosti buněk nezlepšuje. Pouze zhorší funkci poškozených buněk natolik, že je vyřadí z činnosti.

Co je jejich příčinou...?

Příčin je několik, ale nejčastěji to bývá porucha proudění srdeční čchi a z důvodu její prázdnoty, v praxi to znamená, že Čchi tam prostě není a kde není čchi, tam není ani krev, patří k sobě. Zde je třeba prostě dobít baterky a získat ztracenou energii zpět.

Dalším důvodem je horko, které obtěžuje srdce, těch důvodů, jak vznikne je více. Příčinou mohou být emoce i od jater, kdy „přehřátá játra“ šlehají oheň k srdci, dále kořeněná jídla, která vytvoří horko. Zde je třeba zjistit příčinu, pokud to je od jater, kdy je vznětlivost, zlost, žlučovitost, tak léčit přes játra, nejíst kořeněná, ostrá jídla, černou kávu, vícestupňový alkohol. Vhodné je plzeňské, ale stačí třetinka denně. Ochladí a dodá játrům tolik potřebný Yin.

Další příčina: nedostatek krve srdce.
Příčin může být několik: nevhodná strava, oslabení sleziny, nadměrná ztráta krve, např. porod, úraz, ale i nadměrná mentální či emoční aktivita, nedostatek spánku, spotřebování krve sportováním bez její doplnění.
I blokace krve působí výše uvedené potíže: jsou za tím varikozity, pavoučkové cévy, křečové žíly.
Čínská medicína tyto všechny stavy řeší akupunkturou a čajem, kde obojí je přesně zacíleno dle individuální diagnózy s přesným zaměřením dle potíží.

Všeobecné tipy pro léčení cév

Tinktura červeného vína a komonice
Do jednoho litru nekonzervovaného červeného vína přidáme 10 gramů komonice lékařské (Mellilotus officinalis), zde má sušená přednost pře čerstvou. Necháme devět dnů louhovat a pak přefiltruje např. přes filtr na kafe. Užíváme tři dny třikrát denně malou lžičku a pak třikrát denně polévkou lžíci. Působí příznivě na hemeroidy, křečové žíly a cévy.

Bylinná léčba
Japonský zelený čaj – je velmi dobrým prostředkem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu. Je mu přikládán vliv na úpravu krevního tlaku, ošetřuje cévy a působí antioxidačně. Sypaný čaj zalévat horku vodou, ne vroucí.

Jedním z důležitých prvků pro srdce je hořčík, který je nezbytný pro správnou funkci svalů a nervů, proto jeho užívání pozitivně ovlivňuje srdeční činnost a práci oběhového systému. Dostatečný přísun hořčíku snižuje riziko infarktu a má ochranný vliv na cévy. Jeho užívání lze doporučit i při srdečních neurózách. Nedostatek hořčíku v organismu způsobuje zvýšené nervosvalové dráždění a negativně ovlivňuje cévní systém. Snížení celkového množství hořčíku v organismu může nastat u různých onemocnění ledvin, diabetu, u průjmů a poruch vstřebávání.
Z dalších vitaminů bychom neměli zapomínat na vitamin A, E, a C. koenzym Q 10, lecitin, a sladkovodní řasa Spirulina.
Samozřejmě platí všeobecná dietetická opatření (nejíst smažená jídla, kořeněná, konzervovaná a naopak se zaměřit na čerstvou stravu vařenou doma s láskou a péčí.

Recepty

Samozřejmě bychom měli snídat kaše, abychom zpevnili slezinu, která dle tčm podpoří srdíčko. Kaší je nepřeberné množství a mnohé jsou uvedeny již v předchozích Sférách. Základ je vždy stejný. Jakákoliv obilovina (rýže, vločky, jáhly, kuskus, qinoa) uvaříme ve vodě, nebo v rýžovém, mandlovém mléku, přidat můžeme ovoce dle chuti, rozinky, kokos, ořechy, med. Trochu kaše si schováme na odpolední svačinu, abychom neměli chuť na sladké.

Polévky:

ze strouhané zeleniny a červených fazolí
Ingredience: mrkev, petržel, celer, sůl, uvařené fazole, olej, sojová omáčka Tamari
Na trošce oleji orestujeme nastrouhanou zeleninu, zalijeme, osolíme a vaříme cca 5 minut. Přidáme předem uvařené fazole, dochutíme Tamari.

Kyselo s houbami
Ingredience: kořenová zelenina, cibule, houby, čerstvé mléko, vejce, olej, brambory, kmín, sůl,
Na oleji orestujeme cibuli, nastrouhanou kořenovou zeleninu, zalijeme vodou v poměru 1/3 s mlékem, osolíme, přidáme kmín, houby a na kostičky nakrájené brambory. Vaříme do měkka.
Ztracená vejce: do vařící vody s lžící octa položíme naběračku s trny, kterou používáme na špagety, do nich po jednom vklepneme vejce a když se bílek zatáhne, tak ho opatrně vyklopíme do vroucí vody. To opakujeme i s ostatními vejci. Pracujeme poměrně rychle, aby všechna vejce byla stejně uvařená. Vaříme cca 5 minut, pak přidáme do talíře s polévkou.

Krémová dýňová se sezamovým semínkem
Dýně hokkaido, cibule, bobkový list, olej, zázvor kořen, dýňová semínka, lžíce vloček, pažitka, sójovou smetanu
Na oleji orestujeme cibulku a vločky., zalijeme vodou, přidáme bobkový list, sůl, dýni a uvaříme. Vyjmeme bobkový list, vše rozmixujeme a dochutíme sójovou smetanou. Na talíři ozdobíme opraženými semínky a petrželkou.

Kuskus s dušeným květákem, tofu a lilkem s hlávkovým salátem
Suroviny :
Uzené tofu, květák, lilek, mořské řasy Nori, cibule, pórek, červená kapie, bio slunečnicový olej, mořská sůl, petrželka, kuskus, kari, tamari (jemnější varianta sójové omáčky, která je více agresivní, proto je vhodnější tamari,
hlávkový salát, na zálivku med a citrón.
Příprava:
Nejprve si připravíme kuskus, neboť než nám změkne, tak máme připravenou zeleninu.
Kuskus dáme do kastrolku, osolíme, přidáme kari, zamícháme a zalijeme vroucí vodou tak aby voda byla ½ nad kuskusem. Přikryjeme pokličkou, necháme 10 minut, než změkne a jdeme si připravit zeleninu.
Na jedné lžíci bio oleje pánvičce necháme zesklovatět cibulku, přidáme nadrobno pokrájený květák, pórek, lilek, u kterého pouze skrojíme konce, okořeníme 1 lžičkou mořskými řasami a restujeme cca 7 minut, než je zelenina měkká na „skus“, osolíme, přidáme na nudličky pokrájenou kapii a ještě chvíli dusíme. Nakonec zakápneme tamari, podlijeme 1 dcl vody, přiklopíme pokličkou, vypneme sporák a necháme dodusit pod pokličkou.
Na pánvi s troškou oleje lehce opečeme na plátky nalrájené uzené tofu
Salát:
Hlávkový salát zbavíme zvadlých listů, opereme, necháme okapat, natrháme do misky a přidáme zálivku z půlky citrónu, ve kterém rozmícháme lžičku medu.

Fazolový guláš s dušeným celerem a ledový salát se sezamovým semínkem a zázvorem
můj oblíbený, u nás se po něm vždycky jen zapráší, co tedy na něj budeme potřebovat
Suroviny:
fazole, cibule, lžíci bio slunečnicového oleje, mletá paprika, mletý kmín, mořská sůl, česnek, celer,.tamari.
Příprava:
Fazole si namočíme den předem. Vodu ve které se namáčely slijeme, zalijeme vodou a vaříme do měkka, nesolíme. Na pánvičce na oleji necháme zesklovatět cibuli, přidáme na jemné kostičky nakrájený celer, ale i celerové řapíky, doba tepelné přípravy je přibližně stejná jako celerová bulva, osolíme a restujeme cca 5 až 10 minut, to záleží na množství celeru. Když je celer také sklovitý, tak přidáme na plátky nakrájený česnek a lehce orestujeme, u česneku musíme dávat pozor, aby se nám nepřipálil, byl by hořký. Zakápneme tamari, zamícháme a podlijeme ½ dcl vody. Přiklopíme a dáme pryč z ohně.
Dováříme fazole, když jsou do poloměkka, tak přidáme mletou papriku a kmín a necháme dovařit a dosolíme. Na talíři podáváme obložené zelenými listy salátu.
Salát :
Ledový salát pokrájíme, přidáme lžíci sezamových semínek, lžičku najemno nastrouhaného zázvoru, zakápneme olivovým olejem a přidáme zálivku z ½ citrónu a lžičky medu, promícháme.

Základní údaje

Kategorie: Zdraví a krása

Zveřejněno: 16. červenec 2017

Vytvořeno: 16. červenec 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

Levanduli pro její krásu opěvovali básníci v Persii, v Řecku i v Římě před stovkami let. Římští vojáci si levandulí léčili rány i nervy. Julius Caesar oceňoval její uklidňující účinky po náročném dni v senátu. Římané ji pravidelně využívali do koupelí. S koupelí je spojeno i samotné její jméno – lavare – mýt, umývat. Přes alpy přenesli levanduli benediktýnští mniši. Levandule prý sloužila i jako jakési antiafrodiziakum. Měla očišťovat tělo i duši a zapuzovat zlé duchy i nečisté myšlenky.

Levandule lékařská je velmi stará kulturní rostlina. Všechny bylinné části po rozemnutí intenzívně voní. Využívá se proto především ve voňavkářství, ale rovněž ve farmacii. Používala se při mytí, pro odpuzování nejrůznějších druhů hmyzu, ale také v kuchyni jako výrazné koření. Olej se přidává do koupelí, využívá se při masážích apod. Levandulová voda je proslulá. Nejvíce ta, která vznikla v Kolíně coby Kolínská voda. Levandule je velmi dekorativní rostlina, která zdobí zahrady, lze ji pěstovat v nádobách, využívat v četných aranžmá čerstvá i sušená.

Léčivé účinky
Hořký nápoj z levandule napomáhal proti jaterním potížím a k uklidnění nervů. Sběrači levandule prý byli chráněni proti tuberkulóze.
Levandule obsahuje éterické oleje – ocimen, pinen, kamfen, geraniol, linalol, citronelal, citral, dále kumarin, třísloviny, flavonoidy, saponiny apod. Tlumí neklid, podrážděnost a stres. Působí jako sedativum, lze ji využít při depresích, migréně a dlouhodobém nervovém vypětí. Pomáhá při poruchách spánku. Napomáhá od zažívacích potíží a nadýmání. Inhalování napomáhá při dýchacích potížích a chřipce.

Původ a popis rostliny

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia), slovensky levanduľa úzkolistá je jednou z nejznámějších a u nás nejpěstovanějších středomořských rostlin. Je zástupcem čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).

Levandule pochází ze západního Středomoří, roste v teplejších částech Evropy, pěstuje se a někdy i zplaňuje. Roste na výslunných stráních s dobře propustnou půdou. U nás ke zplaňování dochází na jižní Moravě. Jedná se o nízký, bohatě větvený polokeř. Kořen je kůlová, pronikající do značné hloubky. Stonky jsou vystoupavé až přímé. Vzýška rostlin bývá 30 až 60 cm. Spodní část brzy dřevnatí. Bylinné větvičky jsou čtyřhranné s přisedlými, čárkovitými listy. Drobné, fialové květy vyrůstají v pětivětých až desetikvětých lichopřeslenech a tvoří klasovitá květenství. Květy četných kultivarů mohou být bílé, růžové, šedomodré až blankytně modré, sytě modrofialové apod. Plodem je černá, lesklá tvrdka. Kromě uvedené levandule lékařské se pěstuje levandule hlavaté (Lavandula stoechas), která má atraktivní květenství v ještě širší škále barev. V našich podmínkách však spolehlivě nepřezimuje.

Nálev z levandulových květů
Spaříme 2 polévkové lžíce květů 1,5 dl vroucí vody a necháme 5 minut přikryté stát. Pijeme před jídlem pro povzbuzení chuti k jídlu. Po jídle působí proti nadýmání a zlepšuje trávení. Večer uklidňuje a napomáhá klidnému spánku. Inhalování působí proti nachlazení.

Směs proti stresu
Smícháme stejné množství květů levandule, růže, lípy, řebříčku a meduňkových listů. Nálev necháme louhovat asi 10 minut. Pijeme až 3x denně dle potřeby.

Vonná uklidňující koupel
Nálev připravíme z asi 30 g levandulových květů, 20 g meduňkových listů, 10 g růžových květních plátků. Necháme 10 minut louhovat a pak vlijeme do vody ve vaně.

Levandulový sirup
Hodí se do různých nápojů a zjemní chuť aromatických dezertů. Ve 3 dl vody rozpustíme 250 g cukru, cukr rozvaříme. Odstavíme a přidáme hrst levandulových květů. Necháme louhovat do druhého dne a pak přecedíme.

Nálev proti migréně
Smícháme stejné množství levandulových květů, květů tužebníku jilmového, listů rozmarýny, meduňky a řimbaby. Přelijeme vroucí vodou a necháme 10 minut louhovat. Pijeme podle potřeby až 3 x denně.

Nálev proti nadýmání
Smícháme stejné množství levandulových květů, meduňky, máty a plodů fenyklu. Přidáme listy a květy hlohu. Přelijeme vroucí vodou a necháme louhovat 10 minut. Pijeme podle potřeby až 3 x denně.

Základní údaje

Kategorie: Celostní medicína

Zveřejněno: 12. červenec 2017

Vytvořeno: 12. červenec 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

Pro některé jedince je léto časem obav o zdraví. Jsou to většinou lidé s onemocněním kardiovaskulárního aparátu, alergici, ale i lidé staršího věku. Proč? Těmto lidem nesvědčí klasické horké letní počasí.Další problémy může přinést na dovolené exotické stravování, virové infekce, alergie.

Proto máme pro vás seznam Diochi přípravků, které pomohou užít si dovolenou s minimem starostí.

Objednat si je můžete prostřednictvím odborných poradců, seznam naleznete zde
nebo v eshopu.

S Diochi na cestách
Venisfér – minimálně 2x 10 kapek denně.
Vista Clear
Tromboserin
Venisfér krém (příznivě působí na žilní stěny)
Posílení energie srdce
Diocel Biominerál − přidává se do vody
Přehřátí, úpal, úžeh, dehydratace
Sagradin - patří do každé lékárničky na cesty.
Cestovatelské průjmy, parazitózy − ve vysokých dávkách, i po lžičkách a opakovaně.
Hojení ran
Snížení teploty
Intocel kapky nebo kapsle
na zažívací potíže pro lidi, kteří na ně trpí, od začátku dovolené preventivně
Astomin kapky a Deviral kapsle
Protiparazitárně, obojí ve vysokých dávkách.
Baktevir, Deviral, Sagradin
Běžné virózy či bakteriální infekce

Léto odpovídá prvku oheň a orgánové dvojici srdce – tenké střevo. Tyto orgány jsou podle čínské medicíny v horkých letních měsících ohroženy nejvíce.

Jaká onemocnění můžeme v letních měsících očekávat?
Jak již bylo řečeno, nejvíce exponovaní jsou kardiaci a hypertonici. Velké horko vede k přehřátí, aktivaci vegetativního nervového systému, zejména sympatiku, který odpovídá za zvýšení krevního tlaku, zvýšení srdeční frekvence, zvýšenou srdeční práci. Přidáme-li k horkému počasí ještě pracovní nebo sportovní zatížení, pak můžeme docílit například vzniku infarktu, cévní mozkové příhody nebo výraznému zvýšení krevního tlaku. Těmto lidem se doporučuje v horkých letních dnech pobývat v chladných nebo klimatizovaných prostorách, nevystavovat se přímému slunci, nepřemáhat se fyzicky, nepracovat v horku.
I přes veškerá varování se často při své práci setkávám s tím, že mnozí lidé to vůbec nerespektují a dostanou se tak do velmi závažných zdravotních problémů. Už mnohokrát jsem zažila pacienty s hypertenzí, kteří přímo v poledních hodinách šlapali na kole do kopce, až se dostali do bezvědomí a přivodili si cévní mozkovou příhodu. Dalším příkladem je například pobyt byť v bazénu, ale na přímém slunci, kdy si nechávají pražit na hlavu slunce čtyři i více hodin a pak se diví následkům. Jiným příkladem jsou kardiaci, kteří obhospodařují svoje zahrádky v těch nejteplejších hodinách. Výjimkou nebývají ani horské výstupy či jízda na horských kolech. Samozřejmě s patřičnými zdravotními následky.

Časté potíže za horkých letních dnů
Úžeh
člověk je vystaven přímému slunci a dojde k přehřátí organismu
Úpal
je otázkou přehřátí v místnosti.
Příznaky a potíže jsou ale shodné. Po určité době se člověk začne cítit špatně, objeví se malátnost, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, někdy průjem, dokonce i teplota, někdy s třesavkou. Dominuje bolest hlavy a nevolnost.
Dehydratace
Ohroženou skupinou jsou i starší lidé, kteří přirozeně méně pijí. V letních teplech se velmi snadno vysuší. Stavu se odborně říká dehydratace. Mají suché rty, jazyk a při sevření pokožky do kožní řasy se řasa ihned nevyrovná. To je známka sníženého kožního napětí a dehydratace. Často pak trpí nízkým tlakem. Dehydratovat mohou velmi rychle, právě díky sníženému přijmu tekutin. Obdobně jsou na tom kojenci, kteří jsou velmi náchylní k přehřátí a odvodnění organismu (zejména jsou-li náhodou postiženi v teplém počasí průjmovým onemocněním). Maminky by měly dbát na tepelný komfort svých miminek a neměly by je vystavovat prudkému slunci (kvůli dehydrataci, ale i úpalu či úžehu).
Žíly
Problémy v letním období mají i lidé s žilním onemocněním. Žíly se vlivem tepla oztahují, krev se drží v dolních partiích, často proto dochází k otokům končetin. Chronické žilní potíže jsou tedy další nemocí, která špatně toleruje horké dny.
Alergie a astma
Mnozí alergici jsou přecitlivělí na pyly vyskytující se v letních měsících. V horkých dnech dochází ke zduření nosní sliznice, čímž se zhorší průchodnost nosu, již tak zhoršená samotným alergickým zánětem či otokem. Podobně je na tom sliznice průdušek. Je zajímavé, že někteří astmatici se v letních dnech cítí dobře a dýchá se jim dobře, naproti tomu jiní se v horku cítí velmi špatně a mívají více záchvatů.
Stravování
Pozornost bychom měli věnovat i letní stravě. Díky teplu dochází často k rychlé zkáze potravin, ke zmnožení mikrobů v nich a k nárůstu zažívacích problémů. Příkladem mohou být saláty s majonézou, dresinky, zmrzliny, ale i maso a vaječné pokrmy. Vzpomeňme na vztah podle čínské medicíny srdce – tenké střevo. Z toho vyplývá i možnost jeho ohrožení v podobě průjmů.
Úrazy
Léto a prázdniny jsou také ve znamení úrazů, ať již drobných, banálních, nebo i velmi závažných. Jde o úrazy pohybového aparátu – výrony, vykloubení, zlomeniny, ale i drobná poranění typu odřenin. Vznikají zejména při sportovních aktivitách. K závažným patří pády z výšky, dopravní nehody (zde mám na mysli cyklistické, nikoli automobilové, ačkoli prázdniny jsou také obdobím, kdy jsou právě tyto dopravní nehody velice časté), tonutí, ale i popáleniny při grilování, úrazy elektrickým proudem při neopatrné manipulaci s elektrickými přístroji a nástroji (například sekačkami na trávu).
Dovolené v zahraničí
Doposud jsem se spíš věnovala potížím, které jsou časté doma a při tuzemských dovolených. Stále víc z nás ale cestuje na dovolené do zahraničí. Nejčastější dopravní prostředek je v tomto případě letadlo. Letecké transporty problémy většinou nedělají, kromě kinetóz u citlivých jedinců nebo zaléhání uší. Jde ale o krátkodobé lety do 3 až 5 hodin.
Problémové jsou lety dlouhé, které přesahují 5 hodin. Ohroženou skupinou lidí jsou pak ti, kteří trpí žilními nemocemi, poruchami srážlivosti, lidé, kteří prodělali trombózy nebo embolie.
Pro ně je takovýto letecký transport velkým rizikem, vzhledem k vynucené poloze vsedě s minimální možností pohybu po letadle. Proto by tito lidé měli před takovým letem navštívit lékaře a učinit náležitá preventivní opatření, když už se na takovou cestu chtějí vydat.
Přežijeme-li ve zdraví let, budeme čelit dalším rizikům, která vyplývají z destinace, již navštívíme. Tady se chci dotknout takzvaných cestovatelských průjmů, viróz nebo parazitárních onemocnění. To většinou nehrozí, budeme-li cestovat po evropských zemích. Do problémů se můžeme dostat při návštěvě afrických či asijských zemí. Před návštěvami exotických zemí bychom se měli informovat také o výskytu závažných infekcí v dané zemi a možnosti očkování.
Jak si s problémy poradíme?
Máme možnost prevence i zaléčení. Uplatnit můžeme klasickou medicínu, ale preventivně užít přírodní bylinné potravinové doplňky.
Kardiovaskulární aparát, žilní systém
Co doporučit lidem s těmito obtížemi? Je potřebné užívat pravidelně svoji klasickou medikaci, to znamená léky na srdce a krevní tlak. Totéž platí pro lidi s žilními potížemi a s poruchami srážlivosti. Je velice důležité, aby brali své léky. Před plánovaným dlouhým letem se přidává nízkomolekulární heparin, který si dotyčný aplikuje dle doporučení lékaře.
Jaké jsou možnosti přírodní medicíny?
Na tomto místě vřele doporučuji posilovat energii srdce užíváním Venisféru – minimálně 2x 10 kapek denně. Venisfér působí protektivně (ochrana) na srdce, tepny i žíly. Dalším preparátem je pak Vista Clear. Chceme-li zlepšit srážecí poměry v organismu, pak můžeme využít nový preparát Tromboserin, který obsahuje fruit flow, látku, která zabraňuje srážení. Je vhodným doplněním klasické terapie. Nikdy však nevysazujte klasickou protisrážlivou léčbu (Warfarin atd.), mohli byste si přivodit velmi závažné komplikace, včetně smrtící plicní embolie. Lokálně lze využít Venisfér krém, který příznivě působí na žilní stěny.
Přehřátí, úpal, úžeh, dehydratace
Zde musíme dbát na prevenci. V horku dbáme na dostatečný příjem tekutin. Nevystavujeme se přímému slunci bez pokrývky hlavy, dbáme na případné ochlazování. Při vzniklých potížích z přehřátí je třeba organismus chladit, při teplotách užít antipyretika (látky snižující teplotu), doplnit přísun tekutin. Důležitý je i klid na lůžku. Zvracení postupně s ochlazováním a doplňováním tekutin ustoupí. Při velkých potížích pochopitelně kontaktujeme lékaře. Pozorní musíme být u malých dětí a starších lidí, jak jsem již uváděla. Z přírodních preparátů doporučuji popíjení vody s Diocel Biominerálem. Doplní nám všechny potřebné minerály, zejména při velkém pocení nebo průjmech, kdy dochází k jejich ztrátám z organismu.
Cestovatelské průjmy, parazitózy
Někteří lidé jezdí na dovolené vybaveni antibiotiky či nejrůznějšími preparáty proti průjmům. Ti, kteří je s sebou nemají, pak navštíví lékárnu nebo lékaře v dané destinaci, kde jim doporučí preparát, který zabírá na dané potíže. Zde můžeme být velmi efektivní, když zažívací potíže budeme řešit Sagradinem ve vysokých dávkách – i po lžičkách a opakovaně. Sagradin dokáže velmi dobře řešit křeče v břiše a průjmy. Doporučuji ho do každé lékárničky na cesty. Dokáže kromě jiného řešit i hojení ran, působí také na snížení teploty. Lidé, kteří trpí vždy na dovolených zažívacími potížemi, by mohli pravidelně užívat Intocel kapky nebo kapsle od začátku dovolené preventivně.
Protiparazitárně působí Astomin kapky a Deviral kapsle. Obojí ve vysokých dávkách. Nezapomeňte ale, že při závažných potížích je potřeba vyhledat lékaře a užít protiparazitární léky.
Běžné virózy či bakteriální infekce
I o dovolených můžeme nastydnout, onemocnět virózou – rýmou, bolestmi v krku nebo angínou či zánětem průdušek. Zde je pak na místě Baktevir a Deviral. K nim můžete přidat i Sagradin. Je otázkou, zda to vše na dovolenou poberete. Pokud jste v letním období doma, je to jednodušší.
A alergie?
Nezapomeňme protialergické léky. Pomoci si můžeme Deviralem, ale ani on sám není mnohdy schopen zabránit alergickým reakcím, nehledě na to, že i na bylinky v něm obsažené může vzniknout alergie jako na kteroukoli jinou rostlinu. Apeluji také na dietní režim. Čím jednodušší strava, tím menší alergické projevy. Alergie a její projevy jsou otázkou cílené dlouhodobé detoxikace organismu.
Pokud shrnu vše, o čem jsem psala, pak bych znovu připomněla, že zejména predisponované osoby (lidé se srdečními onemocněními, cévními, neurologickými, alergickými, ale i jakýmikoli jinými chronickými nemocemi) by se měly snažit o prevenci, zejména s rozvahou podnikat fyzickou aktivitu (sportovní i pracovní), měly by věnovat pozornost pitnému režimu, omezit slunění v nejteplejších hodinách dne. Je třeba pravidelně užívat svoji předepsanou chronickou medikaci, k níž můžeme přidat řadu přírodních preparátů jako prevenci. Budeme-li mít toto vše na paměti, pak by pro nás horké léto nemělo znamenat závažné zhoršení zdravotních potíží či objevení se nových problémů.

Základní údaje

Kategorie: Zdraví a krása

Zveřejněno: 7. červenec 2017

Vytvořeno: 7. červenec 2017

Aktualizováno: 1. srpen 2023

A pusa od borůvek úplně nejlepší. Pravda, borůvky jsou drobné, sbírání je poměrně pracné, záda nás bolí, ožerou nás přitom komáři, ovádi a jiná lesní zvěř. Stojí to za to, prospěch pro naše zdraví fyzické i psychické je nepřekonatelný.

Borůvka z lesa patří mezi královny našich super zdravých potravin. V červenci je na ně ten správný čas, všeho nechte a vyrazte si je natrhat! 

Borůvky jsou lékem na celý dlouhý seznam zdravotních potíží, regenerují a omlazují naše tělo.

Jaké léčivé látky najdeme v borůvkách?

Borůvky jsou významnou léčivou potravinou už po mnoho staletí. Známé jsou hlavně svou bohatostí na vitamin C, který posiluje náš imunitní systém a působí jako prevence a lék nemocí z nachlazení, infekčních a jiných onemocnění. Borůvky jsou ale také jedním z nejlepších přírodních zdrojů silných antioxidantů (karoten, antokyan, pterostilben), tříslovin (tanin) a mají též vysoký obsah železa a dalších bioaktivních látek.
Blahodárné účinky borůvek

Neobvykle vysoký obsah antioxidantů (včetně vitaminu C) působí v našem těle jako ochranný štít před volnými radikály, viry a bakteriemi. Borůvky jsou tedy skvělou prevencí mnoha nemocí, lékem a silným podpůrným prostředkem při rekonvalescenci, chrání naše sliznice a stimulují jejich regeneraci.

Čerstvé, sušené, mražené i jinak konzervované borůvky jsou pomáhají při léčbě:

1. onemocnění dýchacích cest
2. chřipce
3. angíně
4. rýmě
5. infekčních zánětech sliznic
6. průjmu
7. otravách jídlem
8. diabetu
   
   

Dalším úžasným působením je schopnost zlepšovat a udržovat náš zrak

což prokázaly i odborné vědecké výzkumy. Jejich častá konzumace je účinnou prevencí šerosleposti, lidé, kteří mají problémy s nočním viděním, pozorují zlepšení zraku ve zhoršených světelných podmínkách.
Blahodárný účinek mají i na ledviny a močové cesty, čistí je a pomáhají léčit případné infekce v této oblasti. Působí mírně močopudně, zbavují tělo škodlivin a zlepšují funkci lymfatického systému. 
Ozdravný účinek mají též na prostatu, hovoří se o nich dokonce jako o přírodní prevenci rakoviny prostaty, ale i v souvislosti s prevencí mnohých jiných typů rakoviny.

Borůvky jsou ideální potravinou a lékem pro diabetiky


Odborné výzkumy také doložily příznivý vliv borůvek na zdraví diabetiků, a to hned v několika ohledech. Obsažené látky snižují hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Lidé trpící cukrovkou mají často problémy se zrakem, hlavně v pokročilém věku, i zde jim mohou borůvky posloužit jako přírodní lék pro udržení dobrého vidění. Protizánětlivé účinky a vysoký obsah antioxidantů pomáhají chránit sliznice, častou oblast zdravotních potíží, spojených s diabetes. Kombinace obsažených látek též posiluje cévní systém a zlepšuje krevní oběh a prokrvení končetin, další častou zdravotní potíž lidí trpících cukrovkou.
U diabetiků je samozřejmě nejvhodnější konzumace borůvek bez přidání cukru, nebo s použitím vhodného alternativního sladidla.

Borůvkové listy mají velice podobné účinky jako plody.
Sklízíme je počátkem léta a sušíme pro pozdější užití. Čaj z těchto listů je vhodný jak při střevních a žaludečních potížích, tak za účelem mírného snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi.
Má také příznivý vliv na ledviny a močové cesty, které čistí a dezinfikuje a pomáhá s odvodňováním při přílišném zadržování vody v organismu. Při vnějším aplikaci zmírňuje projevy lupénky a kožních nemocí.

Recept na nálev / čaj z borůvkového listí:

2 čajové lžičky suchých listů zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut odstát, slijeme přes sítko a popíjíme během dne.