Aktuálně na stáncích
Sféra 05_06_2024
Dárek k předplatnému
Dárek k předplatnému
ZDARMA k předplatnému kniha Svět bez stížností v hodnotě 195,- Kč
Dárek obdržíte do pěti týdnů od zaplacení. Platí pouze pro nové předplatitele tištěné Sféry v České republice. Pouze do vyčerpání zásob.
- Základní údaje
- Kategorie: Rozhovory
O tom, jak je dobré netlačit na pilu a být otevřený příležitostem, které přicházejí, o divadelním představení v počerníckém pivovaru nebo o cestě do Santiaga de Compostela jsme si povídaly s herečkou a dabérkou Stanislavou Jachnickou.
První otázku asi očekáváte. V kultovním seriálu Přátelé jste propůjčila hlas Phoebe…
Mě ta otázka vlastně těší, jen si neodpustím dát oči v sloup, protože se na Phoebe ptají všichni. Za možnost dabovat Lisu Kudrow v seriálu Přátelé jsem moc ráda. Pomohla mně kariérně nejen v dabingu, ale díky ní dostávám úplně různé, až absurdní nabídky – třeba jsem hlasem Phoebe dělala outro pro rappovou kapelu.
Jak se vám Phoebe dabovala? Jste si podobné?
Phoebe, i když to nevypadá, je na dabing hodně těžká. Lisu Kudrow jsem dabovala ještě v jiných seriálech, její herectví je založeno na určité překotnosti a spontaneitě, což je pro dabéra často neuchopitelné. Ona si dělá pauzy, kde chce – není to logické a do toho dělá různé zvuky. Nebylo to pro mě úplně jednoduché, ale na druhou stranu se mi dabovala moc dobře, protože jsem naturelem taky takový „zbrklouš a poděs“ No, teď už jsem dáma, tak jsme se snad už trochu uklidnila, ale v době, když jsme to namlouvali, tak to tak bylo.
Jak je to vlastně dlouho?
Víc než dvacet let, deset let se už nové díly vůbec nedabují, mezitím se mi narodil syn, kterému je devatenáct. Mám ji spojenou dokonce s porodem – odrodila jsem a za týden po tom jsem šla dabovat Phoebin porod trojčat.
Synchronicita?
Ano, v tu chvíli jsem naprosto přesně věděla, jak dabovat porod. A pokud si vzpomínám, tak během dabování seriálu rodila i Miriam Chytilová.
Co vás nejvíce naplňuje – práce v divadle, televizi nebo dabing?
Tu otázku dostávám často. Často to lidi takhle rozdělují, ale mně se na té naší práci líbí, že je rozmanitá. Můžu i moderovat a třeba práce v rozhlase je úplně odlišná. Jsem ráda, že můžu vstupovat do všeho a neupřednostnila bych nic.
Jak kloubíte profese? Hrajete v seriálu, dabujete, hrajete v divadle ABC a Rokoku…
Teď dabuju míň, dřív jsem třeba dabovala od rána do večera a přejezdy ze studií jsou náročné, a pokud k tomu máte ještě zkoušku v divadle, která začíná v deset a končí ve dvě, ráno od osmi dabing a večer představení, tak je toho dost. Už jsem přece jen ve věku, kdy si říkám, že už musím trochu zvolnit a opravdu dělat jen ty věci, které chci.
Je dobrý herec i dobrý dabér?
To tak vůbec nemusí být, tam je to o citlivosti a schopnosti načíst si figuru, vklouznout do ní… a divák se dá i ošálit, mikrofon totiž umí hodně věcí. Tak, jak mluvím do mikrofonu, bych nemohla hrát na jevišti.
Hostujete v divadle ABC, máte po premiéře Idiota, ovlivnil vás kníže Myškin?
Kníže Myškin je čistá duše, která okolí odzbrojuje pravdou. Tím zasahuje do lidských životů a ne vždy tohle „páchání dobra“ končí dobře. Zároveň ale svým vystupováním ovlivňuje okolí a lidé pak začínají jednat úplně jinak. Vlastně najednou ztrácejí moc nad člověkem, kterého udeří a on jim přesto odpustí.
V každém z nás je kus dobra.
Vlna dobra se pak přenáší dál a člověk je rád, když může zareagovat dobře. Myškin je vlastně takový novodobý Ježíš Kristus. Idiot je nadčasový – štěstí lze najít ve všem, je ale důležité ten postoj pěstovat, radovat se z přítomného okamžiku. Všichni známe Moc přítomného okamžiku pana Tolleho. Dostojevskij to ale říkal už v roce 1860, byl to velký ezoterik. Málokdo ví, že byl málem popraven, ale 5 minut před popravou ho omilostnili. I v Idiotovi je scéna popravy a Dostojevskij věděl přesně, co se člověku honí hlavou, dostal se až na dno duše, věděl, o čem mluví. Jeho díla na někoho mohou působit depresivně, ale jsou hodně niterná a hluboká. Přijďte se podívat na Idiota do divadla ABC!
Potkáváte se s divadelními rolemi podobnými těm, které prožíváte i v životě?
To se děje často. Chodí ke mně role nebo celé divadelní hry a projekty, které jsou právě o věcech, které prožívám. Ať mám problém ve vztahu nebo nějaký pracovní nebo hlubší, niterný, vždycky je v té hře pro mě nějaká katarze, při zkoušení si to uvědomuju a sama sebe tím čistím a rehabilituji.
Role často souvisí s tím, co právě v životě prožívám.
Před Idiotem jsme zkoušeli Čapka. Najednou zjišťujete, jak byli Čapek s Masarykem nadčasoví, čistí, pozitivní, a pak přišlo to obrovské zklamání – Mnichov. To jsou věci, které se učíte ve škole, ale nemáte šanci do nich proniknout hlouběji. Při představení to prožíváme, dostáváme se do hlav protagonistů, do jejich srdcí i duší. V případě Čapka se mi vrylo celé představení.
Pustila jste se i do režie – jste autorkou a režisérkou detektivky v pivovaru…
Kamarád, který vlastní pivovar v Počernicích, přišel s myšlenkou, že by tam chtěl udělat představení. Napsala jsem tedy divadelní hru, vlastně takovou detektivku. Stálo mě to dost úsilí, nejsem spisovatelka, nikdy jsem hru nepsala. Vstoupila jsem tím do úplně nových vod a trochu přitom neodhadla síly… námět sice přišel hned, myslela jsem, že dám hned dohromady i dialogy, ale ono se to táhlo, spoustu věcí jsem přepisovala nebo zjišťovala, že dialogů musí být víc. Mám za sebou několik režií v amatérském souboru, ale s profesionály jsem pracovala poprvé. Bála jsem se, že mě kolegové herci nebudou poslouchat – ve hře hraje třeba Miriam Chytilová z přátel – musím říct, že byli skvělí! Podrželi a chválili a mě to moc obohatilo...
Pivovar je trochu neobvyklé prostředí pro divadelní hru?
Hra se odehrává v krásném sklepním prostoru s obrovským stolem pro třicet lidí. Divák na začátku dostane předkrm a my začneme hrát divadlo… hra je samozřejmě zasazená do prostředí pivovaru – dva sládci, manželka, milenka, nevěry a pak se děj plynule přesune do večeře a v tom momentě přijde detektiv se slovy: „Byla spáchána vražda, moc se nevzdalujte, v klidu se najezte, budu potřebovat vaši pomoc“. Tam, kde je v divadle pauza, tak tady je také pauza, ale s rozdílem, že diváci dostanou večeři. Pak jsou vtahováni do hry, která je sice detektivní, ale také trochu komediální a spolu s detektivem odhalují pachatele. Během hry se diváci stmelují, představení je vhodné i pro firmy jako teambuilding.
Je režie splněný sen?
Já nevím, já jsem to neplánovala, přišlo to spontánně. Poslední dobou se mi věci dějí tak nějak samy. Dříve jsem se snažila „vysílat přání“. Ještě se mi ale nestalo, že by se mi přání, v podobě, kterou jsem zažádala, splnilo, anebo přišlo, ale až za hodně dlouhou dobou. A pak si najednou vzpomenu, no jo, vlastně jsem si to přála. Hlavně přání musíte vyslat „dobře“, tedy nesmíte na to moc tlačit a hned na to zapomenout. Teď je to úplně jiné – ke mně chodí věci, které by mě nikdy nenapadly. Dříve jsem tlačila, abych dostala tu a tu roli, tohle si hrozně přeju… a najednou začnu režírovat!
To byste hlavou nevymyslela…
No to tedy ne. Třeba tu máme spoustu režisérů, kteří začali hrát, například pan Krobot. Nikdy nechtěl hrát a teď hraje velké role a berou si ho i zahraniční produkce. Můj muž stavař také začal hrát. Myslím, že je to tak, že přání, na která člověk moc tlačí, prostě nepřijdou.
Jsem otevřená, aby nové věci přicházely – jen je nepřehlídnout!
Myslím, že nové věci přicházejí ke každému, jen mít oči otevřené. Zkoumám to už dlouho. Jak je možné, že situace a věci do života nepřicházejí tak, jak to popisují ezoterické knihy či semináře? Odpověď musí každý hledat v sobě a to je velmi těžké, třeba i celoživotní hledání.
Odevzdání se možnostem?
Otevřela jsem se možnostem a nesnažím se fixovat na jednu věc. Je důležité si umět přiznat, že to není moje cesta a že jsou otevřené ještě další možnosti… a pak se to najednou otevře a vlastně i to, co si člověk přeje, přichází.
Takže netlačíte na pilu?
No, netlačím na pilu, je to ale strašně těžké, zejména v mé profesi často slýcháte – jak to, že ještě nemáš fotky, tam musíš zajít… Mně se ještě nepovedlo dostat roli, že bych se někde urputně připomínala, posílala fotky, abych na základě toho získala práci. Anebo ji získáte, ale je to taková práce, která vás neuspokojí. A pak se najednou „náhodou“ potkáte třeba s paní produkční, což se mi stalo včera, neviděla jsem ji osm nebo deset, a ona říkala, že zrovna dneska dala moje fotky panu režisérovi…
Jak relaxujete, čistíte si hlavu a udržujete se v kondici? Sportujete?
Sportuju, ale teď jste mě zrovna nachytala v období, kdy si tak trochu nevím rady. Podcenila jsem prevenci a zapomněla na Baktevir, měla jsem velkou zátěž a kolem mě lítaly všechny ty infekce, držela jsem dlouho, potřebovala jsem fungovat do premiéry Idiota, myslela jsem, že jsem domluvená s tělem, nakonec jsem to musela řešit antibiotiky… rozsypala jsem se fyzicky – záda, rameno.
Zmínila jste Baktevir, který z preparátů Diochi je váš favorit?
Určitě Estrozin. Jsem ve věku, kdy se žena potýká s hormonálními změnami, cítím se s ním dobře.
Estrozin mě vyrovnává. Nemám žádné problémy.
Jak vnímáte svoje ženství… jste krásná žena?
Vždycky jsem měla víc mužské energie, tak se snažím zženšťovat. Poprvé jsem si to uvědomila, když jsem začala chodit na argentinské tango, kde jsem chtěla muže vést. Tam je potřeba se partnerovi poddat a je to krásné, když se to povede a vy tančíte, spoléháte na muže, který vás vede. Určitě nejsem feministka v tom fanatickém slova smyslu, ale je v pořádku, abychom měly stejná práva jako muži, a určitě je fajn, když mi muž otevře dveře nebo pomůže do kabátu. To jsem úplně šťastná. I syna vedu k tomu, aby byl galantní k ženám.
Šla jste Svatojakubskou cestu. Jaký je to zážitek?
Já šla jenom tu základní – 120 km a samozřejmě, každý, kdo ji šel, o ní hrozně rád mluví. Ta původní se jde z Francie a je 800 km dlouhá, to pro mě nebylo časově možné. Měla jsem jen týden, prostě jsem odjela autobusem ze Santiaga de Compostela a 120 km šla zpátky. Je to obrovský zážitek, jela jsem tam s přetaženou hlavou a cítila jsem, že potřebuji „něco“ a nevěděla jsem co. Náhodou jsem si přečetla v časopise, že nějaká paní šla z Čech. Trvalo jí to skoro rok – říkala jsem si, aha, tak to nezvládnu, ale určitě existuje nějaká jiná verze.
Neměla jsem na výběr termín, měla jsem prostě 14 dní o prázdninách, doma jsem oznámila, že odjíždím, trochu tomu nevěřili. Jela jsem s očekáváním, co se tedy stane. Myslela jsem, že když budu sama se sebou, tak se všechno otevře a budu najednou vědět co dál s prací a se životem a budu vědět, co jsem za osobu. Tam jsem zjistila, že nemám tolik přemýšlet – totálně jsem pustila hlavu a jen se bavila s ostatními poutníky. Když jsem chtěla, někde jsem si sedla, večer se spalo v hromadných ubytovnách, jedlo se společně, lidi mě třeba pozvali na večeři a všechno to bylo absolutně neplánované a spontánní. Původně jsem si myslela, že si rozeberu nějakou starou křivdu a zkusím ji vyčistit, ani náhodou. Já byla šťastná jen proto, že jdu eukalyptovým hájem a že nemusím na nic myslet.
Je dnes putování do Santiaga de Compostela davová záležitost?
V létě tam jdou davy, aspoň máte klid, že se neztratíte, protože vždycky v nějakém intervalu okolo vás někdo projde a vše je dobře značené. Jediný problém je tam s ubytováním. Mně pomáhali známí Španělé, vždy zavolali dopředu do poutnické ubytovny a zarezervovali mi místo. Místa v nich jsou rychle pryč, pak už vám nezbývá, než si koupit nocleh v hotelu nebo penzionu, což samozřejmě postrádá autencititu toho, že jste pohromadě s ostatními poutníky, se kterými se přes den potkáváte. A samozřejmě je to i dost drahé. Pro poutníky je celá cesta připravená. Jdete a na dřevěném stole na cestě na vás čeká ovoce, pití, a pokud chcete, vložíte do kasičky patřičný obnos.
Vracíte se k ní, když se chcete zklidnit, vyčistit si hlavu… meditujete?
Málo, jsem lajdák, ale chci to napravit, zatím spíše využívám čas třeba při přejíždění tramvají na krátké meditace… snažím se vypustit a na nic nemyslet.
- Základní údaje
- Kategorie: Celostní medicína
Obrazně řečeno – z pánevní oblasti jsme se narodili a celý život se nám v pánevní oblasti promítá - z tohoto poznatku vychází například i kraniosakrální terapie.
Při mé praxi se často setkávám s problémy, které vyplývají z „posunuté” pánve. Bývají to nejen potíže s otěhotněním a problémy, které řeší ženy, ale i problémy s prostatou, které trápí muže.
Poradím vám malý test – při podezření na problém, který by mohlo způsobovat nesprávné posazení pánve, zkusíme tento cvik: lehneme si na rovnou zem na záda, pokrčíme nohy, paty dáme k sobě. Podíváme se na kolena, a pokud zjistíme, že nejsou vedle sebe v jedné rovině, bylo naše podezření správné.
V tomto případě se opět vrátíme k našemu počátečnímu mottu: „Za vším hledej žaludek“ a uvolníme si na noze meridán žaludku, žlučníku a jater. Tyto dráhy projedeme asi 4x, a potom opět lehneme na záda, dáme kolena k sobě a zkontrolujeme, zda jsou již v rovině, což znamená srovnanou pánev.
Dále řešíme konkrétní potíže:
Otěhotnění
Srovnáme a uvolňujeme pánev výše popsaným způsobem a speciálním cvičením. Na podporu účinku použijeme bioinformační preparáty DIOCHI – Nervamin na uvolnění napětí a Estrozin na posilnění a regeneraci hormonální oblasti.
Masírujeme reflexní plochy štítné žlázy, nadledvinek, ledvin a oblast tlustého střeva.
Potom na rukou úsek meridiánu tří ohřívačů, orgánové degenerace a plic a na nohou úseky meridiánů ledvin, žlučníku, jater a žaludku.
Tuto masáž provádíme obden, navíc doporučuji jednou týdně podstoupit profesionální masáž zad a nohou.
Prostata, inkontinence
Opět srovnáme a uvolňujeme pánev. Pomocí preparátů DIOCHI Gerocel bioenzym a Diocel biominerál doplníme energii ledvin.
Reflexně masírujeme močový měchýř, ledviny, tenké střevo, játra a úseky meridiánů žaludku, žlučníku, jater na nohou a úseky meridiánů tří ohřívačů, orgánové degenerace a plic na rukou.
POZOR! Po každé reflexní masáži nezapomeneme také reflexně promasírovat solar plexus.
- Základní údaje
- Kategorie: Zdraví a krása
Chození naboso bývalo a v určitých částech světa stále ještě je naprostou přirozeností. V rozvinutých zemích se však obuv stala jakousi kulturní tradicí, módním artiklem a společně s hodinkami ukazatelem prestiže a společenské třídy. Co na tom, že nám deformuje chodidlo a prsty, nepřiměřeně zatěžuje kloubní systém a páteř, podporuje chronický zánět v těle a způsobuje nejrůznější infekce od mykóz přes plísně po tzv. Atletickou nohu? Jsme opravdu v zájmu módy ochotni tato zdraví ohrožující rizika podstupovat?
Přirozená výbava lidského chodidla spočívá v 52 kostech z celkových 206 v lidském těle. Každé chodidlo disponuje více než třiceti svaly, z nichž každý má svou funkci - pracuje, prohřívá se a prokrvuje. Nožní klenba chodidla absorbuje energii došlapu a plní funkci tzv. tlumičů nárazů při chůzi a běhu. Kdyby chodidlo neplnilo svou fyziologickou funkci, odnesly by to naše klouby od nohy až k páteři. Ale přesně to se děje, pokud si obujeme boty. Neboť obuv chodidlo znehybňuje, brání mu v jeho přirozené funkci a noha slábne a degeneruje.
Jak celkově nám bota škodí?
- Omezuje flexibilitu chodidla a úchopovou a odrážecí schopnost prstů
- Zkracuje Achillovu šlachu a oslabuje lýtkové svaly
- Snižuje senzorickou zpětnou vazbu mezi spodní stranou chodidla a mozkem
- Mění rozložení váhy těla a míst nesoucích tuto váhu v chodidle
- Omezuje fyziologickou funkci nožní klenby
- Mění pozice kloubů v chodidle, kotníku, koleni, kyčlích a páteři
Pojďme se podívat na nejčastější negativa obuté lidské nohy pod drobnohledem.
Rizika zúžené špičky společenské obuvi:
Nedostatečný prostor v obuvi s úzkou špičkou způsobuje mačkání prstů k sobě, vbočený palec, kladívkový prst, zarůstání nehtů a mozoly.
Odpružená špička sportovní obuvi (jemně zvednutá nahoru):
Znehybňuje prsty, které jsou v nepřirozené pozici a téměř se nepodílejí na práci chodidla. Důsledkem můžou být mimo jiné nedostatečně prokrvené prsty a zimomřivost.
Uzavřená obuv:
Naskýtá svou tmou, vlhkem a teplem ideální líheň pro bakterie a plísně. Při drobném poranění nohy vlivem boty (puchýře, odřeniny, kontaktní dermatitida) roste riziko infekce nohy. O tom, jak je v botě „sterilní“ prostředí se můžeme přesvědčit sami, když si na konci dne přičichneme ke své botě. Naopak si přičichněte ke své bosé noze po výletě naboso. J Uzavřená bota vede navíc k tzv. syndromu horké nohy (v chodidle se nachází velké množství potních žláz a senzorů na termoregulaci, když je ucpeme do boty s ponožkou, znemožníme výměnu tepla/chladu a tělo se tak může často a zbytečně přehřívat).
Utažené tkaničky:
Utažené tkaničky omezují tok krve tepnou, která prochází podél horní strany chodidla. Taktéž je omezen tok lymfy. Což se může projevit jako syndrom tzv. Horké nohy, otoky chodidel či kotníků nebo naopak zimomřivostí.
Vyvýšená pata (jak u společenské tak u sportovní obuvi):
Bylo měřitelně prokázáno, že vyvýšená pata vede řádově během měsíců ke zkracování Achillovy šlachy a tím k oslabení lýtkového svalu. Proto lidé, kteří přejdou po zimní obuvi na dva měsíce do sandálů, mohou během prvních pár týdnů vnímat určitý „nekomfort“ a nepříjemné tahání v oblasti Achillovky. Navíc, dokonce rozdíl mezi nejnižší částí chodidla (obvykle střed) a posazením paty v řádu od několika milimetrů vede k tzv. natažení kotníku a zvednutí klenby, která se oslabuje. Dlouhodobým nošením obuvi s vyvýšenou patou se klenba bortí. Trvalé namáhání nožní klenby při zvednuté patě velmi oslabuje její přirozenou schopnost absorpce nárazů a pružinový efekt nohy. Toto všechno vede k přetížení dalších kloubů, kolen (artritida), kyčlí a páteře (bolesti v bederní oblasti).
Vysoké podpatky:
Způsobují vše zmíněné v předchozím odstavci. Nošení podpatků však přináší jeden další výrazný „bonus“. Vzhledem k tomu, že je velmi estetický, dámy se této obuvi nerady vzdávají. Výrazné zvednutí paty totiž vede k „optickému prodloužení nohou“, pokrčení kolen a vyrýsování lýtek a stehen, vysunutí pánve, tedy vystrčení zadečku, prohnutí v bedrech a vystrčení hrudníku kupředu, tedy prsa nahoru a vpřed. Stačí se podívat na ženu stojící na podpatcích a na ženu, která stojí naboso, a porovnat. Bolestivá artritida, degenerativní artróza, bolestivá bederní oblast páteře a časté bolesti hlavy budiž nám ženám výživnou odměnou za krásu a smyslnost postoje. Vyvýšením paty nakonec nese přední část chodidla až 90% váhy těla a k tomu je vměstnána do velmi malého prostoru úzké špičky. Chodidlo se deformuje, vbočuje se palec, bortí se klenba a vznikají kostní ostruhy. Ještě toužíte, dámy, po lodičkách?
Ortopedické tvarování vložky u zdravých nohou:
Nožní klenba funguje přirozeně jako tlumič nárazů a pružina. Podpora nožní klenby v obuvi tyto funkce snižuje, až eliminuje. Tyto zbytečné až škodlivé prvky způsobují akorát to, že svaly a vazy nohy slábnou a lenivějí. Dokonce někteří ortopedové jsou toho názoru, že léčba mnohých problémů nohou je léčitelná bez využití ortopedických pomůcek, stačí jen boty zahodit.
Vypolstrovaná a pevná podrážka:
Na chodidle máme extrémně mnoho nervových receptorů, chodidlo je citlivé na dotek, vnímání povrchu, teploty atd. Obutím se do boty, která znecitliví chodidlo, se mění způsob chůze a běhu. Prodlouží se krok a tím se zvětší úhel došlapu. Výrazný došlap na patu extrémně zatíží další klouby – kotník, koleno, kyčle, páteř. Klouby totiž v porovnání s chodidly disponují nižším počtem receptorů bolesti. Pak chodíme a běháme způsobem, který našemu tělu ubližuje. Nevnímáme to a zpozorníme až tehdy, když jsou změny na kloubech a chodidle nevratné a stav je vážný. Chůze či běh ve sportovní vypolstrované obuvi je možné popsat jako „došlap na patu a následné zhoupnutí“. Oproti tomu chůze či běh naboso spočívá v „došlapu na klenbu a odrazu prsty“.
A CO TEĎ?
Rozhodně nyní nemusíte zahazovat veškerou obuv, kterou máte v botníku a trávit 24h denně naboso. Vaše chodidlo na takovou zátěž pravděpodobně není připravené a je třeba mu dopřát čas. Jako první krok je určitě dobré prohlédnout svou obuv a zvážit výše zmíněné prvky a ty eliminovat (úzká špička, odpružená prstová část, vyvýšená pata, podpora klenby). Takovou obuv bych vyřadila jako první. U mě v botníku už pár let podpatky nemají místo J Možná se budete divit, ale staré známé kecky jsou velmi dobrou přechodovou a anatomicky vyhovující obuví pro zdravou nohu. Mají tenkou a ohebnou podrážku a přední část nejde do špičky a ani není odpružená. Zajímavá je skutečnost, že do té doby než firma Nike představila světu sportovní obuv ve druhé polovině minulého století, běhalo se v keckách. Od té doby se mohli výrobci sportovní obuvi přetrhnout, aby vyvinuli něco extra. A nyní se vše vrací tam, kde jsme skončili v sedmdesátých letech. Byla to slepá ulička. Spousta výrobců i sportovní obuvi dnes nabízí tzv. minimalistickou obuv.
MINIMALISTICKÁ OBUV
Minimalistická obuv se od té běžné liší v tom, že má dostatek prostoru pro prsty, špička má zakulacený dostatečně široký tvar, má velmi tenkou podrážku bez opory klenby a pata není vyvýšená. V podstatě velmi jednoduchý obal nohy. Ovšem stal se také velkým trendem v poslední době a spousta značek vyrábějících tuto obuv nabízí boty za dosti vysokou cenu. Znatelné je to u dětí, jejichž nožka roste velmi rychle. Dalším viditelným trendem jsou tzv. Pětiprsty, tedy zpevněná rukavice na nohy anebo extrémní bosé sandály (bez podrážky, jen řemínek mezi prstem a kotníkem). Já osobně vybírám boty pro sebe i své děti podle výše zmíněných kritérií a možná byste se divili, dokonce levná plátěná obuv tato kritéria splňuje. V letním období se pak snažíme co nejvíce chodit naboso.
JAK NABOSO?
Pro většinu lidí západního světa s nohami na jedné straně zhýčkanými obuví a na druhé straně oslabenými a deformovanými není radno zahájit sezónu naboso naplno 24 hodin denně. Je třeba chodidlu a jeho jemné kůži, klenbě, kotníkům, šlachám, svalům a kloubům nohou dopřát dostatek času pro akceptaci změny. Přechod by měl být pozvolný a s respektem k sobě sama. Určitě je dobré začít s bosou chůzí v přírodě, na zahradě, projít si kamínky, hliněnou stezku, kamenitou cestu, listí, bláto, mech… Zkuste vnímat nejrůznější povrchy a zároveň si uvědomovat, jaké pocity ve vás bosá chůze vyvolává. Dříve nebo později zpřítomní vaše mysl a už nebude svobodomyslně odplouvat kamsi do minulosti nebo budoucnosti. Pro člověka nakračujícího bosou nohou totiž neexistuje nic než přítomnost. Je to taková vědomá meditace v pohybu.
Přínosy bosé chůze a běhu:
- Stimulace chodidla, posílení jeho svalů, zpevnění klenby
- Stimulace krevního a lymfatického oběhu v dolních končetinách
- Detoxikace organismu
- Přirozená masáž reflexních zón na chodidle a tedy stimulace všech orgánů
- Zlepšení stavu kloubů v celém těle
- Změna stylu chůze a běhu na šetrnější k celému tělu
- Vědomější a méně uspěchaný přístup k životu
- Znatelně méně zranění při běhu (paradoxně nejvíce úrazů při běhu je způsobeno obuví)
- Vymizení všech kožních problémů nohy (plísně, dermatitidy, puchýře…) Noha je čistá a na suché noze žádná bakterie ani plíseň dlouho neulpí. Problém nastane až tehdy, když ji dáme do boty.
- Budete mít lepší náladu a zbavíte se depresí J Náš imunitní systém totiž po kontaktu s půdní bakterií Mycobacterium vaccae reaguje vylučováním serotoninu do mozku.
Bonus pro bosonohé - GROUNDING
V současné době bylo v celosvětovém měřítku vyhotoveno přes 20 lékařských studií na téma tzv. GROUNDING nebo EARTHING, což je možné přeložit jako UZEMNĚNÍ nebo-li propojení se s planetou Zemí. Bylo vědecky prokázáno, že lidské DNA je poháněno nábojem. Lidské tělo, zjednodušeně, funguje jako přednabitá baterie. Když je dostatek energie, veškeré procesy, především ty imunitní, probíhají rychle, bílé krvinky ničí choroboplodné zárodky atd. Při nedostatku energie se vše zpomalí a vzniká prostor pro zánět, dokonce chronický, projevující se tzv. „civilizačními chorobami“ jako je zánětlivost kloubů, cukrovka, rakovina, Alzheimerova choroba, Crohnova nemoc a mnohé další. Bylo vypozorováno, že uzemněním, tedy postavením se na zem naboso, dochází k energetickému dobití organismu a ke stimulaci imunitního systému. Jako byste se na chvíli připojili k nabíječce, vše se dá do pohybu. Rada od vědců a lékařů, kteří se zabývají touto tématikou, zní: „Choďte naboso. V organismu, který se pohybuje po zemském povrchu naboso, nemá zánět šanci.“ Ke zdravému životu potřebujeme zem pod nohama a Slunce nad hlavou.
Já sama se považuji za bosého turistu, zvládla jsem i výšlap na Sněžku zcela naboso. Bosou chůzi však střídám s minimalistickou obuví. Můj manžel je bosý chodec a běžec v průměru 9 měsíců v roce. Od dubna do listopadu na nohu nic neobuje. Bos absolvuje pracovní schůzky, vede semináře, chodí do banky, i pracovně. Tak trochu spolu posouváme společenské tendence… Ovšem o nohy je třeba pečovat.
Pár tipů pro bosého turistu:
- Stříhejte si nehty
- Správně a vědomě došlapuje, nešoupejte nohama
- Sledujte terén
- Používejte často pemzu
Když jste naboso, svět kolem vás se změní. Vy sami se měníte. Zpomalíte, uvědomujete si sami sebe, každý svůj krok, povrch pod svými chodidly, jste propojení nohama se Zemí a hlavou se Sluncem, stáváte se mostem mezi nebem a zemí. A je velmi povznášející potkat někde venku dalšího bosého. Hned víte, že k sobě máte blízko, že vás něco spojuje… Je to krásný pocit, vyzkoušejte si to.
- Základní údaje
- Kategorie: Rozhovory
Robert Vano říká, že svoji slávu neplánoval, chtěl jen být vždy nejlepší v tom, co právě dělá. Připouští, že je dítě štestěny, ale svému štěstí musel jít i naproti. Povídali jsme si nejen o jeho fotografických začátcích, ale i o tom jak si pro jistotu sestudoval všechna náboženství a tom, jak přišel k hrobce na Olšanech. Setkání s panem fotografem se neslo na vlnách laskavého humoru. Posuďte sami.
Nedávno jste oslavil kulaté narozeniny, jak dlouho vlastně fotíte? Pořád vás to baví?
Přesně padesát let a pořád mě to baví.
Jaké byly vaše začátky? Chtěl jste být vždycky fotografem?
Různě, ono se to tak nějak vyvinulo – jednou jsem k Vánocům dostal foťák – takového bakelitového Pionýra a tehdy mě napadlo, že bych chtěl být fotograf. Jenže za totáče kluci nemohli jít do škol pro holky – nemohli být kadeřníky, holiči… Pan učitel řekl, že fotograf není profese pro chlapy, že bychom měli jít na báňskou nebo na elektrikáře, a tak jsem tu myšlenku ani nerozvíjel, protože, co bych fotil v Nových Zámcích? Fotograf prostě nebyl důležitý. Tak mi to odešlo, šel jsem na gympl s tím, že si do osmnácti vymyslím, co chci dělat, jenže já nic nevymyslel. Pak nás odvedli na vojnu a my jsme s kamarádem utekli.
Začal jste fotit až v Americe?
V Americe jsem začínal ve sklárnách, pracoval ve fabrikách, myl jsem nádobí… a pak jsem si vybral profesi kadeřníka. Když přišla krize, nikdo nechtěl platit za kadeřníka i za vizážistu, každý se musel naučit všechno. Tak jsem se vlastně dostal k fotografům. V Americe byli skoro všichni fotografové chlapi, ale u nás mi říkali, že nemůžu. Tak se to vrátilo, ale až po deseti letech.
Deset let trvalo, než se sen začal naplňovat?
Fotil jsem vždycky, ale nemyslel jsem si, že se s tím můžu uživit.
Jste dítě štěstěny?
Asi ano, mám štěstí, tak nějak, jak se píše v těch new age knížkách.
Věříte tomu?
Asi ano, tak napůl. Kdybych ale neodešel, tak bych tím fotografem nebyl, teprve pak se to mohlo stát. Možná existují andělé nebo vyšší energie, které vás nasměrují. Můj učitel říkal, že všechny cesty vedou do Říma a je jedno, kterou se člověk vydá. Důležité je, aby došel. Říká se, že u fotografa je padesát procent úspěchu, že se musí narodit v Paříži. Když jste z Nových Zámků, tak nějakou oklikou přes Maďarsko a Itálii tam také musíte nějak dojít. Já šel přes Ameriku a potom zpátky do Paříže.
Plánoval jste to?
Ne, nijak jsem to neplánoval. Oni vás posunou lidi kolem a agentura. Chtěl jsem být jenom vždycky nejlepší v tom, co jsem dělal. Když jsem dělal kadeřníka, tak jsem chtěl být nejlepší kadeřník, když jsem dělal vizážistu, tak jsem chtěl být nejlepší vizážista. A byl jsem. Pak přišla fotka, mně se líbilo, že fotograf je režisér celého projektu. On si najde svůj tým a může pracovat, s kým chce. Mladého fotografa moc neberou. Teprve když už jste třikrát rozvedený, vyléčený alkoholik, už nejste nadržený a je vám šedesát, tak už máte respekt. Už je to „to ono“. Když je vám dvacet, nemůžete odjet na čtrnáct dní někam do Španělska s mladými děvčaty a třemi sty tisíc dolary, protože si tam koupíte LSD a nikdy se nevrátíte. A klienti, kteří mají peníze a firmu, těm obvykle není dvacet, takže rádi komunikují s lidmi svého věku.
Chtěl jsem být jenom vždycky nejlepší v tom, co jsem dělal.
Dosáhl jste úplně nejvýš. Máte vůbec nějaký nesplněný sen?
Nemám nesplněný sen, já nikdy žádné sny neměl. Jenom jsem chtěl být fotograf. Já nikdy nechtěl mít ženu, rodinu, bazalku, Porsche, chatu…
Myslela jsem nesplněný sen u té fotky – někoho fotit nebo někde vystavovat?
Ne. Že bych chtěl třeba fotit Madonnu? To ne. Většinou fotím neznámé lidi, kteří se potom stali známí. Práci si vybírám já a většinou to jsou lidi z agentury. Je to krátké trápení. Nebudu běhat po Václaváku s transparentem, že někoho hledám. Tak jdu do agentury, tam jsou ti krásní předvybraní lidi a chtějí se fotit.
Pro bulvár nejsem zajímavý, nevypadám jako umělec, nejsem ožralej a dvacetkrát rozvedenej, nemám jedenáct dětí.
Teď máte hrobku na Olšanech…
No, to teď mají rádi, aspoň ta hrobka. Ale tu mi taky někdo věnoval, paní, na hrobku jsem nikdy nemyslel, tak je to dobrý.
Doba se posunula, v dokumentu jste fotil mobilem, fotit dnes může asi každý?
Fotit může každý, ale ne každý je fotograf. Ono záleží, co s tou fotkou udělá. Když chcete mít výstavu, tak konec musí být ruční práce. Musíte ji dostat ven z toho mobilu, udělat negativ, namazat papír…, a pak ji teprve může vytisknout v tiskárně. Je to jako v každé profesi, kuchař s michelinskou hvězdou také nemůže dělat jídlo v mikrovlnce.
Pokud fotíte pro časopis, a protože každý měsíc vyjde jiné číslo, a pak skončí v koši, tak si je tam můžete posílat elektronicky. Mobily už mají dost velké rozlišení. Ale pokud se chcete fotkou uživit a třeba chcete mít galerii, která se živí prodejem fotek, tak tam musí být garance, že fotka vydrží. Dnes má tu garanci jedině fotka vaší prababičky, co přežila dvě světové války. K tomu Rakousko-Uhersko, nacismus, komunismus, dvakrát vyhořel barák a desetkrát byl vytopený a furt to drží! Jenomže dnes to není papír, je to plast, škrob a kyselina. Chleba je dnes také jiný – dnes nasypete směs do nějakého rádia a pak vyjde ráno kostka se dvěma dírami. Babička by řekla, že tak pečou herečky a kurvy, protože normální máma to dělá ručně. Dává do toho tu lásku a energii, aby byly děti zdravé. Krmí děti vlastním mlékem, ne sunarem. Celá generace po Černobylu má pořád rýmy, alergie a kaz zubů.
Fotka prababičky přežila dvě světové války, nacismus, komunismus, barák dvakrát vyhořel a pořád drží!
Žijete zdravě?
Myslím, že jo, vařím si a peču svoje věci. Nechodím do restaurace, protože tam nevím, co jím.
Předáváte své zkušenosti a vedete workshopy?
Ano, je takový revival fotky, možná za to můžou ty mobily – i starší lidi o tom něco chtějí vědět. Ne že by se chtěli stát fotografy, zajímá je to. Mám čtyři různé – portrét, akt, zátiší a jídlo.
To jsou věci, které vás baví…
To baví ty lidi, jídlo mě baví, ale nemusím ho fotit, raději ho sním.
Fotíte jen lidi?
Pro sebe i přírodu, když mě lidi naštvou, jdu do přírody. Rád fotím zátiší – nemluví a nehýbe se. Nemusíte dávat faldy pryč a zmenšovat zadek.
Vracíte se na Slovensko?
Ne, nikoho tam nemám, ségra je v Kanadě, brácha v Rakousku. Jedině pracovně – dělám tam workshopy, nebo když je tam výstava. Teď bude film o mně v Košicích. Když mě lidi pozvou, tak samozřejmě jedu, ale jezdím i jinam. Nejsem Jánošík. Volala paní ze slovenských novin a povídala, že by se mnou ráda udělala rozhovor, ale že ví, že se necítím jako Slovák. Povídám: „Paní, je sedm hodin ráno, cítím spíš, že se potřebuju vyčůrat a dát si cigáro“. To musí být nějaký Castro nebo někdo takový, kdo vstane ráno a řekne si: Jsem Kubánec nebo jsem Slovák. Jsou věci, které necítím. Necítím národnost, necítím náboženství. Cítím, že mám hlad, jsem šťastný, nešťastný nebo naštvaný…
Náboženství – někde jste zmiňoval, že jste si nastudoval Starý zákon, Nový zákon, Korán, hinduismus….
Všechno, protože nevíte, kdo tam bude, já jsem se pojistil. Co když je Bůh žena a má deset nohou a rukou? (Smích)
V dokumentu jste se modlil maďarsky?
Ano, já uměl jenom maďarsky až do šesti let, pak jsem chodil do slovenských škol. Potom jsme se učili rusky, německy, latinsky a všelijak. Je to dobrý, můžu se pak snadno naučit česky, francouzsky, anglicky, italsky, ale dokonale neumím ani jednu řeč. Snažím se mluvit spisovně a nepoužívat archaismy. Třeba slovo chuligán bych nepoužil, protože by všichni věděli, že mně je sedmdesát.
Vrátil jste se po revoluci, co bylo impulzem k návratu?
Vidět rodiče. Neviděl jsem je třicet let, je nepustili tam a mě zpátky. Odsoudili mě za vlastizradu. Utekl jsem z vojny, tak jsem nemohl domů. Když jsem se vrátil, tak už byla jen maminka, tatínek mezitím zemřel, ségra už žila v Kanadě, brácha v Rakousku. Třicet let nevidět své rodiče je hodně, já si myslel, že to bude na rok.
Rád fotím zátiší – nemluví a nehýbe se. Nemusíte dávat faldy pryč a zmenšovat zadek.
Nakonec jste zůstal v Praze…
To bylo díky tomu, že Američani zakládali českou edici Elle a potřebovali lidi, kteří uměli anglicky a někde ve světě už pro ně pracovali a k tomu uměli slovensky nebo česky. To byla ta první redakce a já dostal nabídku, tak to bylo super. Nikdy před tím jsem nebyl v Praze, byla jak zakletý Disneyland, bylo to celé černé, padaly omítky, bylo to jak v Šípkové Růžence. Pak najednou přišel McDonald´s, celej červenej, pak to jeden vymaloval namodro, druhej nazeleno, teď to vypadá jak opereta. Mám to tady rád.
Nedávno vám vyšla kniha Memories, sám jste ji graficky zpracovával?
Když přijdu do nakladatelství s krabicí fotek od Bati, tak mi řeknou, letos ne, to máme olympiádu, pak deset kuchařek, Tatry… takže to musím připravit já. Memories je přesně taková, jakou jsem ji udělal. Občas říkají takhle ne, nebo grafik udělá něco, co se mi nelíbí. Takže já ji přinesu už hotovou, a když mi řeknou, že to není krásný, tak odejdu. Když to děláte padesát let, tak neexistuje nikdo, kdo by vám poradil, možná Saudek, protože tomu je osmdesátpět. Ale co mi dvacetiletý grafik řekne, co já ještě nevím? Dělá grafiku a často neví, kdo je Alexej Brodovič? Tak co si s ním budu povídat? Musíte se naučit komunikační jazyk oboru. Neřeknou vám, že chtějí drdol, ten má babička v kuchyni. Zavolají vám a řeknou: „Potřebujeme, aby všechny holky vypadaly jako Maria Callas Medea v Mexico City, 1947, když jde dolů po schodech a ztratí to vysoké C.“ Když nevíte, o čem mluví, tak řeknou, tady máte moji vizitku, až to budete vědět, zavolejte.
A nejbližší výstavy?
V Chebu v Galerii 4 výstava Memories 31. 8. – 30. 9. 2018. Zahájení v pátek 31. 8. v 18.00 – jste srdečně zváni!
Robert Vano se narodil v Nových Zámcích maďarským rodičům. Po maturitě emigroval do USA, kde pracoval jako kadeřník a vizážista. Od roku 1984 je samostatným fotografem, působil v New Yorku, Paříži, Miláně a v Praze. Od roku 1995 žije v Praze, kde pracoval jako umělecký ředitel v českém vydání časopisu Elle a do roku 2009 jako kreativní ředitel v agentuře Czechoslovak models. Od té doby pracuje jako fotograf na volné noze.
- Základní údaje
- Kategorie: Celostní medicína
Červenec je obdobím horkého léta a řadí se k elementu ohně, který souvisí se vším, co je horké povahy a co stoupá vzhůru. V tomto měsíci si pozornost zaslouží KREVNÍ OBĚH.
Krevní oběh je uzavřený systém cév, který společně se srdcem zajišťuje rozvádění kyslíku, živin, enzymů, hormonů a tepla do tkání a odvádění CO2 a odpadních látek z těla ven přes vylučovací orgány. Oběhová soustava vytváří a udržuje stálé vnitřní prostředí v rovnováze. Je rozdělena na malý a velký srdeční oběh. Malým oběhem probíhá krev mezi srdcem a plícemi, zatímco ve velkém oběhu krev koluje mezi srdcem a celým tělem.
Jak poznat oslabení krevního oběhu a nastavit jeho rovnováhu?
Krevní řečiště a jeho správné fungování je závislé na srdci a jeho zdraví. Cévy jsou tzv. skladišti krve a cestami pro přepravu. V celém organizmu je pro jejich funkčnost nejpodstatnější stálá průchodnost. Dojde-li v nich ke vzniku bloků, např. z kalné vlhkosti nebo v důsledku chladu, průtok krve se zadrhává a stagnuje čchi i krev. Současně platí i opačně, stagnace čchi a krve z libovolných příčin snižuje průchodnost cév. Krev je spolu s energií čchi symbolem životní energie. Podle orgánových hodin je mezi 19. – 21. hodinou nejsilnější energie krevního oběhu, nejslabší pak ráno mezi 7. – 9. hodinou.
Je mnoho jasných projevů oznamující oslabení krevního řečiště. Choroby cév se týkají hlavně narušení plynulosti cirkulace krve, a to zbrzděním nebo vyléváním krve mimo cévy.
Jsou jimi především změny srdečního rytmu, výskyt křečových žil, kornatění cév, poruchy srážlivosti krve, poruchy spánku, celková tělesná slabost, křeče dolních končetin a nízký nebo vysoký krevní tlak. V případě lokálních blokád jsou choroby provázeny bolestmi, otékáním a znecitlivěním až nedokrvením či odumíráním tkání, při odtoku krve z cév se objevují různé formy krvácení.
Vysoký krevní tlak mají jinoví lidé.
Nízkým krevním tlakem trpí lidé, kteří mají málo životní energie proudící pomalu a slabě, proto mají chladnější končetiny, závratě a sklony k omdlévání. Proto je důležité u nich rozproudit krev pohybem, aktivitou i vědomím zdravých hodnot života a vlastní důležitostí.
Vysoký krevní tlak mají „jinoví“ lidé, které může trápit bolest hlavy a bušení srdce. Jsou velmi často v napětí, velmi rychlí, vyvolávají konflikty a tím zatěžují své srdce. Vhodné je zklidnění a umírnění dominantnosti.
Jaké potraviny nám pomohou posílit krevní oběh?
Zásadní význam má jednoznačně kvalita potravy a zásady zdravého stravování. Je důležité vyživit celé tělo i podpořit krevní oběh. Je nutné konzumovat méně tučných pokrmů a do značné míry omezit množství soli, která nepříznivě působí na krevní tlak. Omezit kouření, nerozčilovat se a snížit stres.
Ve stravě se zaměřte na přísun omega3 mastných kyselin (lněný olej, rybí tuk, ryby – makrela, tuňák, losos, pstruh, dýňová semínka a vlašské ořechy), antioxidantů (vitamín E, karoteny), vlákniny. Přidejte zeleninu ve velkém množství, hlavně listovou, která příznivě působí na krvetvorbu. Podle zásad zdravého stravování by měla zelenina zaujímat polovinu talíře. Z luštěnin jsou vhodné mungo, sója nebo červené fazolky adzuki. I koření a bylinky pozitivně působí na krevní oběh. Z koření vybírejte zejména skořici, barevný pepř, fenykl, koriandr, kmín, rozmarýn a majoránku. Z bylinek zařaďte meduňku, kopřivu, sedmikrásku, smetánku, břízu, diviznu, vřes, kostival, řebříček, rakytník, rozrazil, ginkgo biloba, černý bez aj. Česnek by v jídelníčku neměl chybět, stejně jako bychom si měli pohlídat minerály, jako je vápník, hořčík, zinek a draslík.
V létě je, ještě více než po zbytek roku, důležité dbát na dostatečný příjem tekutin, aby bylo tělo zásobeno potřebným množstvím, protože dochází v horkých dnech k velkým ztrátám pocením. I zde platí, že ideální tekutinou je voda, můžeme pít i slabé čaje nebo čerstvé ovocné šťávy. Tekutiny pijte nejlépe vlažné, vyvarujte se nápojům moc studeným se spoustou cukrů a alkoholu.
Jako prevenci pro dobrý krevní oběh se doporučuje pohyb. Fyzická aktivita zvyšuje krevní tok, proto je nutné, aby se cvičení stalo součástí vašeho života hned teď. Vhodným pohybem jsou procházky, rychlejší chůze, plavání, mírný běh, jóga, relaxace s cvičením správného dýchání.
Vyzkoušejte přírodní pomoc k posílení krevního oběhu – bioinformační preparát Venisfér kapky .
Posílíte-li meridián srdce, osrdečníku, tenkého střeva, slinivky a sleziny, pak si tělo přirozenou cestou upraví problémy vznikající disharmonií v oblastech mozku, srdce, cév, krve a centrálního nervového systému.
- Základní údaje
- Kategorie: Celostní medicína
Návaly horka, pocení, nadváha, oslabená pokožka a tvorba vrásek… to je jen několik příznaků ženského přechodu. Jak menopauzu zvládnout co nejlépe?
Projevy ženského přechodu
Nejčastějším projevem tohoto období je porucha pravidelnosti menstruačních cyklů. Cykly se mohou zkracovat, prodlužovat, může docházet k různě dlouhému období bez krvácení. V tomto období existuje také zvýšené riziko vzniku zbytnění děložní sliznice, růstu fibromů (nezhoubných vazivových útvarů).
K dalším projevům, pro ženy dost nepříjemným, patří návaly horka. Objevují se až u 80 % žen. Jsou charakterizovány náhlým vzestupem teploty – zejména pocit tepla na tváři, krku, někdy i hrudníku. Dost často jsou provázeny i pocením, které je velmi nepříjemné. Tyto epizody pocení trvají různě dlouhou dobu, sekundy až minuty. Po návalech horka a pocení může přijít opak – pocit chladu, třes, zimomřivost. Často se vyskytují i v noci a může se zhoršovat i spánek.
Kromě těchto potíží se vyskytují problémy s psychikou. Běžné jsou stavy slabosti, nevýkonnosti, úzkosti. Právě úzkost je velmi častá, mnohdy se prohloubí v depresi a často vede k předepisování antidepresiv nebo léků na zklidnění. Ženy bývají podrážděné, nesoustředěné, s menšími či většími poruchami paměti. Stavy slabosti bývají provázeny i závratěmi. Psychické potíže jsou odrazem rozkolísaných hormonálních hladin.
Změny tělesné konstituce a nabírání na váze jsou další nepříjemné změny, které provázejí klimakterium. Každá žena by měla vědět, že mezi 40. a 50. rokem fyziologicky dochází k přibírání na váze, obvykle o 10% hmotnosti. V tomto období se snižuje metabolizmus a také se mění rozložení tělesného tuku, nejvíce se zvětšuje objem břicha. Kromě toho díky hormonální nerovnováze dochází k zadržování vody a sodíku, čímž vznikají otoky kotníků, rukou, břicha. Nejvíce se to projeví ve druhé polovině cyklu. Pokud žena neupraví stravovací návyky a fyzickou aktivitu, začne nekontrolovaně přibírat na váze.
Vlivem hormonální nerovnováhy se objevují také bolesti v prsou, takzvané mastodynie, někdy dokonce od skončení menstruace po začátek nové. Jindy se vyskytují již od poloviny cyklu.
Také poruchy sexuálního života patří do období klimakteria. Díky hormonálním změnám se snižuje pocit libida, často se objevují bolesti během pohlavního styku.
Bolesti hlavy, brnění končetin, slabosti, závratě, někdy pocity bušení srdce mohou být dalšími doprovodnými příznaky tohoto období.
Hormonální změny mají dopad také na pokožku a její vzhled. Pokožka ztrácí vodu, ubývá i kolagenu, čímž se výrazněji tvoří vrásky a zrychluje se stárnutí pokožky.
K dalším nepříjemným potížím v období přechodu patří i vznik osteoporózy neboli řídnutí kostí, které je opět zapříčiněno hormonální nerovnováhou. V tomto období často dochází i ke zvýšení krevního tlaku a cholesterolu. Zvýšené je i riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a chorob močového ústrojí, zejména inkontinence a močových zánětů.
Jaké jsou možnosti přírodní terapie?
Z fytoterapie uvádí literatura olej z pupalky dvouleté, kdy bylo provedeno několik studií, které vedly k závěru, že příznivě ovlivňuje bolesti v prsou, premenstruační syndrom a návaly horkosti. K dalším rostlinám, které příznivě působí na období klimakteria, řadíme izoflavony, které se vyskytují zejména v rostlinách, jako sója, čaj, jetel, cizrna. Další látky – lignany – účinkující v tomto období, se vyskytují v obilovinách, luštěninách, ovoci, řasách, celeru, lněných semínkách, okurce, rajčatech a dalších. U izoflavonoidů je prokázáno, že snižují návaly horkosti od prvního měsíce léčby.
Velmi velký výběr existuje při použití homeopatických léků. Existuje zde hodně možností výběru podle jednotlivých příznaků a obtíží dané pacientky. Zaměřuje se na fyzické potíže, ale i psychické, na různé patologické emoce. Je potřeba zde i připomenout užívání esencí z Bachovy květové terapie, která je čistě přírodní a neškodná. Spolehlivě dokáže působit na nepříjemné emoce a psychické stavy.
K preparátům, které obsahují fytolátky účinné při klimakterických potížích, patří zejména Estrozin, dále Androzin Fytolátky v nich obsažené harmonizují hormonální systém ženy, zmírňují potíže vyvolané jejich rozkolísanou hladinou. Dalším přípravkem, který může být významným potravním doplňkem v období klimakteria, je Cytonic obsahující rostlinu maytenus. Její listy jsou vydatným zdrojem fytoestrogenů. Harmonizují menstruační cyklus, snižují přechodové návaly, snižují riziko vzniku osteoporózy díky obsahu vápníku a hořčíku. Fytoestrogeny harmonizují žlázy s vnitřní sekrecí a tím vyrovnávají hladiny hormonů.
- Základní údaje
- Kategorie: Celostní medicína
Srdce je pánem krve a cév, hlavní silou cirkulace, je sídlem ducha, a proto má vliv nejen na psychické funkce, vědomí, myšlení, paměť, ale i spánek. Vnějším vývodem srdce je jazyk, je místem, kde se projeví všechny změny, a proto je diagnostika z jazyka pro čínskou medicínu velmi důležitým ukazatelem. Orgánové hodiny nám prozrazují, že srdce nejvíce pracuje v době mezi 11.–13. hodinou, nejslabší energii má každou noc mezi 23.–1. hodinou. V květnu je srdce nejvíce ohroženo a oslabeno.
Podle čínské medicíny je srdce vládcem všech orgánů.
Jak poznáme oslabení srdce?
Chorobné procesy srdce jsou spojeny s hlavními úlohami srdce – řízení krve a cév, řízení ducha. Když je srdce v dobré kondici a má svou čchi harmonickou, je krev zdravá a má správnou konzistenci, protože je zajištěno její správné rození. Cévy jsou pružné a dobře průchodné. Srdce si udržuje pravidelné pulzování, krev proudí bez překážek po celém těle. Zdravé srdce se projevuje zdravou červenou barvou tváře a pravidelným, přiměřeně silným pulzem. Psychika je bez poruch, je bystrá mysl a správné vnímání na vnější podněty. Harmonie srdce se odráží i na vyvážené činnosti ostatních orgánů, neboť srdce je jejich vládcem.
Vnějším vývodem srdce je jazyk, proto je diagnostika podle jazyka tak důležitá.
Pokud není srdce nebo jeho čchi v harmoonii, projeví se to na kvalitě krve a na stavu celého krevního oběhu. Trpí-li srdce nedostatkem čchi a prázdnotou krve, tvář je bez barvy, velmi bledá a pulz je slabý a jemný. Pulz se totiž oslabuje a zhoršuje se prokrvenost organizmu. Objeví se i nedostatek krve, srážení krve a tím vyvolané bolesti v srdci, modrání rtů a nafialovělá barva jazyka. Pokud bude srdce trpět nedostatkem čchi nebo jinými poruchami, bude se to negativně přenášet i na cévy. Například jako uvolňování, deformování, kornatění cévních stěn atd. Poruchy srdeční energie ovlivňují kvalitu spánku, promítají se i do hormonálních poruch, bolestí páteře, špatného krevního obrazu. Nedostatek energie v srdečním meridiánu se projevuje v oblasti emocí stísněností, strachem, smutkem, pocitem nedostatku štěstí a radosti ze života. Naopak nadmíra energie v meridiánu srdce se projevuje mírnou euforií, abnormálním a nepřiměřeným smíchem, vzrušením.
Jak získat rovnováhu a jak posilovat srdce?
Svému srdci prospějeme správným jídelníčkem, pravidelným pohybem, spánkem, psychickou pohodou. I srdce potřebuje ke své práci dostatek výživných látek a kyslíku. Srdce vyživujte i láskou k sobě samému, ke druhým lidem a všemu kolem nás. Buďte otevření, komunikativní, mějte opravdový zájem o druhé, tak abyste měli pocit radosti a vnitřního uspokojení. Přesně to živí naše srdce a rozdmýchává životní energii. Pozor si dejme i na extrémní zátěž srdce v letním období a také podle orgánových hodin mezi 11.–13. hodinou. Mějte klidnější režim a nepřijímejte nic, co nás extrémně nabuzuje. Pro zdraví srdce a cév přispějeme pravidelnou denní fyzickou aktivitou a hlubokým dýcháním.
Potraviny pro zdravé srdce
Chuť elementu ohně je hořká. Proto všechny hořce chutnající potraviny, jako např. oregano, tymián a rozmarýn posilují srdce a působí preventivně proti hromadění vody v těle. Omezte černý čaj, kávu, energetické kofeinové nápoje, cigarety, protože mají vysušující účinky, které zvyšují dynamiku našeho hektického života, ty se pak projeví suchou pletí, tvorbou vrásek, vzrůstající nervozitou nebo poruchami spánku. Tyto látky vyčerpávají tekutiny srdce a cév, zvyšuje se nezdravý vliv na srdce i duševní aktivitu.
V létě se vyvarujte ostrých a pálivých jídel!
Naopak čekanka, rukola, pampeliška, červená řepa a některé druhy listového salátu působí proti vysušování srdce a pomáhají předcházet vnitřnímu neklidu a snižují energii. Tím pomáhají vyrovnat se se stresem, psychickou zátěží a nervozitou. Vyvarujte se konzumaci červeného masa, alkoholu, grilovaných, ostrých a pálivých jídel, která zvyšují v těle horký jang. Nejdůležitějšími pro letní výživu jsou rozličné druhy zeleniny v kombinaci s kvalitními oleji, oříšky, semínky, listovými saláty, čerstvými bylinami a obilím. Z ovoce poslouží grep, gdoule, maliny, borůvky, ostružiny. Na posílení srdce je vhodný čerstvý česnek, pomáhá snižovat krevní tlak a množství cholesterolu. Omega-3 mastné kyseliny stimulují krevní oběh, snižují riziko tvorby krevních sraženin a snižují krevní tlak.
Posilněte své srdce bioinformačním preparátem DIOCHI VENISFÉR! Bylinné bioinformační kapky Venisfér jsou doslova elixírem pro srdce, cévy a krevní oběh. Pomáhají předcházet vzniku křečových žil a vysokému krevnímu tlaku. Účinné látky obsažených rostlin napomáhají k čistění krve, podporují krvetvorbu, výživu a snižují její srážlivost. Dále působí na správnou činnost mozku, zlepšují paměť a také mají vliv na tvorbu kostní dřeně a obranných T-lymfocytů. Zlepšují periferní prokrvení končetin.
- Základní údaje
- Kategorie: Celostní medicína
90% člověka jsou mikroby. Má se za to, že každý lidský jedinec v sobě i na sobě hostí 10krát více mikrobů než je jeho celkový počet buněk. Mikrobiota, kolonie mikroorganizmů v našem těle má zásadní vliv na jeho celkový zdravotní stav. Život bez mikrobů nepřichází v úvahu. Kdy přesně došlo k historicky prvnímu významnému okamžiku kontaktu s bakteriemi, nikdo neví. Jisté je, že tomu bylo v prvopočátcích evoluce. Jak s nimi nyní, v současnosti žít ve vzájemné prospěšné symbióze a být odolní vůči těm škodlivým?
- Základní údaje
- Kategorie: Celostní medicína
Potýkáte se s chřipkami, únavou nebo celkovým vyčerpáním organizmu? Víte, že tělo se dokáže velmi dobře bránit virózám, bakteriálním infekcím a nemocem z nachlazení, pokud je zajištěný planulý tok energie funkčními meridiány? Bioinformační preparát Baktevir dokáže jednotlivé meridiány harmonizovat a účinně onemocnění předcházet.
- Základní údaje
- Kategorie: Co se do Sféry nevešlo
Cyklus dvanáctiletí se pomalu ale jistě uzavírá. Začal Krysou v roce 2008 a skončí Vepřem koncem roku 2019. Nacházíme se tak v období, kdy vládnou stále slabší a pasivnější energie. Díky tomu je pro nás vše stále těžší a více vyčerpávající. Pokud chceme v tomto posledním období dvanáctiletého cyklu něčeho dosáhnout, musíme tomu věnovat velmi mnoho energie, a to není dobře. Naše vyčerpání by mohlo být tak silné, že by nás mohlo oslabit na velmi dlouhou dobu. Navíc vyčerpání velmi dobře vnímáme (obvykle na podvědomé úrovni) jako ohrožení. A víme, že člověk reaguje na ohrožení pouze třemi možnými způsoby: bojem, útěkem, nebo hrou na „mrtvého brouka“.
- Základní údaje
- Kategorie: Zdraví a krása
Čínští vojáci je užívali před bojem, tibetští mniši zase využívali jejich účinků k tomu, aby mohli přežít s malými dávkami jídla. V současnosti byla řada z nich znovu objevena. Řeč je o bylinách a houbách, které spadají do kategorie adaptogenů a které pomáhají našemu tělu přizpůsobit se každenímu stresu. Vnitřní výživou dokážeme často daleko víc než drahým krémem proti vráskám!
- Základní údaje
- Kategorie: Rozhovory
Jak cesta těžkou nemocí proměnila Zdenčino vědomí? Existuje návod na duchovní probuzení? Jak vychovává své děti a jak si rozumí se svým mužem? Co vzkazuje těm, kteří se potýkají s podobnou diagnózou?